Dvaadevadesátiletá běžkyně láme rekordy. Vědci zkoumali, čím je výjimečná

Italka Emma Maria Mazzengová má už dvaadevadesát let. Takového věku se mnoho lidí nedožije a ti, kteří ano, už zrovna moc nesportují. Zato Mazzengová překonává světové rekordy v běhu. Její výkony jsou takovým fenoménem, že se na ni podrobně podívali vědci.

Když Emma Maria Mazzengová proběhla cílovou páskou, ukazoval čas na digitálních stopkách 51,47 sekundy. Publikum jásalo, Mazzengová také – uběhla dvě stě metrů v čase, který v její kategorii překonal rekord o 1,5 sekundy. Její kategorie je „ženy nad 90 let“, ona sama už letos sfoukla na dortu dvaadevadesát svíček. Rekord pokořila před rokem a tak snadno, že to zaujalo i vědce.

Položili si otázku: jak je možné, že drobná a na pohled křehká, 155 centimetrů vysoká žena dokáže běhat rychleji než lidé o dvacet nebo třicet let mladší? V čem to je? A začali ji detailně zkoumat. Výsledky, o nichž tento týden informoval americký deník Washington Post, jsou pozoruhodné. Ukazují totiž, že žena, která momentálně drží ve své věkové kategorii rovnou několik rekordů, je opravdu výjimečná. Dnes Emma Maria Mazzengová drží pět světových rekordů, devět evropských rekordů a 28 nejlepších italských výkonů v různých kategoriích sprintu Masters.

Nahrávám video

Testy, kterým tuto ženu italští vědci podrobili, byly velmi rozsáhlé a pestré, ale přitom musely respektovat její věk, proto vědci přišli s vlastní novou metodologií.

Našli dva klíčové faktory, které jsou zodpovědné za její úspěch. Tím prvním je její výjimečná kardiorespirační kondice. Tímto slovním spojením se označuje prostý fakt, jak dobře její srdce a plíce pumpují kyslík do svalů. Podle výsledků analýzy její stav odpovídá tomu, jako by byla na úrovni nadprůměrně fyzicky zdatné ženy ve věku kolem padesátky. Také energetická centra jejích buněk odpovídala stavu, v jakém jsou u lidí, kteří jsou o celé desítky let mladší.

Ještě pozoruhodnější a podle vědců zcela unikátní byl stav jejích svalů. Její takzvaná pomalá svalová vlákna byla podle vědců pozoruhodně velká, díky čemuž je schopná překonávat velké vzdálenosti, aniž by se vyčerpala. Tento druh svalu je totiž zodpovědný právě za vytrvalost a odolnost vůči vyčerpání. Ale současně má Mazzengová také vysoké procento rychlých svalových vláken, která dělají přesný opak: umí uvolnit velké množství energie najednou, takže umožňují výkony, jako je právě rychlý sprint.

Celková kondice italské závodnice podle vědců odpovídá někomu přibližně polovičního věku, tedy asi pětačtyřicetiletému člověku. „Tato jedinečná kombinace vlastností pravděpodobně přispěla k jejím výjimečným výkonům ve sprintu na 200 metrů, díky nimž si i v pokročilém věku udržela vytrvalost a rychlost,“ uvedla hlavní autorka studie Marta Colosioová z Marquette University.

Bez tréninku by to nešlo

Podle autorů nejsou její výjimečné úspěchy výsledkem jen nějaké zázračné genetiky. Emma Maria Mazzengová si totiž svoje úspěchy těžce vydřela.

Narodila se roku 1933 a sportu se věnuje už od studií. Věnovala se běhání na nejrůznější tratě, od stovky až po osmistovku, ale nikdy nebyla výjimečně úspěšná. Její největší úspěch bylo čtvrté místo na národním šampionátu v Římě. Jenže na rozdíl od těch, kdo tehdy získali medaile, běhá Mazzengová dodnes.

Když se vdala, na běhání musela zapomenout, a to téměř na čtvrtstoletí. Mezi roky 1963 a 1986 neměla na sport ani čas, ani náladu, věnovala se dětem, kariéře ve vědě (stala se profesorkou chemie) a povinnostem.

Nikdy není pozdě

Když začala běhat podruhé, bylo jí 53 let, to už ale závodila v kategorii pro starší běžce. „Všechny náklady hradím sama, ale dělám to ráda,“ řekla v rozhovoru pro Vogue Italia. „Emoce, které mi závod přináší, adrenalin, který mi dává každý trénink, mi dodávají čistou energii.“

Podle Colosiové se tento životní styl Mazzengové vyplatil, jen díky němu je schopná podávat takové sportovní výkony, jaké podává. „Celoživotní trénink může umožnit mimořádné výkony a udržet vysokou funkční úroveň i v deváté dekádě života,“ uvedla vědkyně pro The New York Post.

Mazzengová tvrdí, že jí běh dodává nejen pevné tělo, ale i svěží myšlení. Je sice už čtyřicet let vdovou, i tak si ale udržuje dobrou náladu a mentální schopnosti, jež jsou také vyšší, než je běžné u lidí v jejím věku.

Vědci zatím informace o unikátní fyzičce Mazzengové zveřejnili na vědeckých konferencích, slibují ale, že brzy výsledky publikují také v odborném recenzovaném časopise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...