Dvě masivní černé díry se v divokém tanci spojily v jednu obří

Astrofyzici popsali masivní gravitační vlnu, která vznikla spojením dvou velkých černých děr v jeden objekt, jehož existence je podle současné znalosti fyzikálních jevů krajně nepravděpodobná.

Kosmickým prostorem se šíří rychlostí světla gravitační vlny, které se pohybují podobně jako poklidné vlnky na hladině rybníka. Jenže občas do vody spadne něco obrovského a z vlnek se stanou velké vlny. A něco takového se stalo i v kosmu: detektory na Zemi nedávno zachytily masivní gravitační tsunami. Vědci teď popsali, co bylo příčinou.

Byla jí obří srážka dvou černých děr, žádnou větší ještě pozemské přístroje nepozorovaly. Vznikem tohoto splynutí dvou masivních neviditelných objektů je nový neviditelný objekt: gigantická černá díra, která má hmotnost 225 Sluncí a leží 10 miliard světelných let od Země. Informace, které vědci získali z měření, jsou pro ně nesmírně zajímavé. Rovnou v několika ohledech totiž porušují představy, které astrofyzici o černých dírách měli. Autoři nového výzkumu se teprve snaží pochopit, jak bylo něco takového vůbec možné.

Kosmická meteostanice

Detektor LIGO by se dal přirovnat k meteorologické stanici, která sleduje chování hladiny nějakého rybníku. Jen v tomto případě je tím rybníkem celý známý vesmír a vlnkami gravitační vlny. Jde o obří laserové přístroje umístěné v amerických státech Louisiana a Washington, které jsou schopné měřit vlny, jimiž se gravitace šíří kosmem. Poprvé se jim to podařilo teprve v únoru roku 2016, vědci to označili za převratný objev, který může zcela změnit schopnost lidstva poznávat vesmír.

Fyzik Mark Hannam z Kolumbijské univerzity tehdy úspěch komentoval slovy: „Nebe už nikdy nebude jako dřív.“ A věřil, že LIGO nemine Nobelova cena. A ta opravdu přišla, hned o rok později.

LIGO zaznamenalo od té doby už několik stovek narušení kosmické hladiny silnějšími vlnami, hlavně supernovami, neutronovými hvězdami a také černými dírami – jen těch už vědci registrovali asi tři stovky.

Jenže nová vlna byla oproti těm dřívějším opravdovou tsunami: nově vzniklá černá díra je skoro desetkrát masivnější než ta první objevená vzniklá srážkou a dalece překonává vše, co doposud věda zaznamenala. Autoři to zatím popsali na vědecké konferenci v Glasgow, ale brzy vše vydají i formou studie.

Detektor LIGO
Zdroj: Caltech/MIT/Reuters

Jako když se roztočí dva tanečníci

Vědci objekt pojmenovali jako GW231123, zatím nepřišli se zapamatovatelnějším názvem. Stvořily ho dvě menší černé díry, 137krát a 103krát hmotnější než Slunce. Rotují přitom asi 400tisíckrát rychleji než Země, což se blíží teoretickému limitu, který vědci předpokládají. Vytvářejí tak stále větší černou díru. Pro představu: dosavadní rekordman má zhruba 140násobek hmotnosti Slunce.

Vědce tento objev překvapil. Tak extrémně těžké objekty, které rotují tak obří rychlostí, by totiž neměly být dost stabilní, aby mohlo ke spojení dojít. Jako když se na tanečním parketu roztočí dva tanečníci, například jako ve známé taneční scéně z filmu Titanic. Čím rychleji se točí a čím těžší jsou, tím náročnější pro ně je, aby se za ruce udrželi.

Podobné zákonitosti platí i pro černé díry. I ony by měly být omezené tím, co ještě udrží. Zjednodušeně řečeno: kdyby se v Titanicu točili tak rychle, utrhlo by to oběma tanečníkům ruce. Jenže přesto ke spojení opravdu došlo a LIGO tento krátký ale nesmírně intenzivní signál zachytil. Jak je to možné?

Jednou z možností, kterou vědci zvažují, je, že obě černé díry vznikly dřívějším splynutím menších černých děr. Reálně by se tedy mohlo jednat o čtvernou černou díru a takový systém by měl zřejmě zvláštní a podivné vlastnosti, jež by něco takového mohly teoreticky umožňovat.

Detektor LIGO
Zdroj: Caltech/MIT/Reuters

Právě extrémní situace totiž podle nich umožňuje úplně nové pohledy na to, co se ve vzdáleném vesmíru děje a jaká pravidla v něm platí. Připouštějí ale, že jen prozkoumání tohoto signálu může trvat celé roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

ŽivěPrvní teplotní rekord v pátek padl už před obědem. Čeká se horší horko než ve čtvrtek

Současná vlna veder přináší i v pátek do České republiky vysoké a mnohde rekordní teploty. Kolem poledne už přepsalo teplotní rekord pět stanic, další ho vyrovnala. Meteorologové očekávají, že se teploty budou blížit čtyřiceti stupňům.
před 4 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 4 hhodinami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 6 hhodinami

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
před 6 hhodinami

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 7 hhodinami

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
před 9 hhodinami

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
včera v 15:14

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.