Ženy tvoří téměř dvě třetiny pacientů, kteří trpí dlouhotrvajícími zdravotními komplikacemi v návaznosti na onemocnění covidem-19. Informoval o tom server Independent s odvoláním na studii, která se uskutečnila v několika zemích. Podle vědců by odlišná imunitní reakce na nemoc mohla být způsobena rozdíly mezi pohlavími.
Extrémní únava, ztráta čichu, dušnost a bolesti svalů patří k nejčastěji uváděným příznakům takzvaného dlouhého covidu, který postihuje zhruba šest procent lidí, co se nakazili koronavirem. Podle britských zdravotnických úřadů se většina lidí s těmito problémy plně uzdraví po 12 týdnech, ale někteří pociťují příznaky déle.
Až 63 procent lidí s dlouhým covidem tvoří ženy, zjistila nejnovější studie vědců z Washingtonské univerzity v Seattlu. Výzkumníci vycházeli ze vzorku 1,2 milionu lidí ve věku od čtyř do 66 let z 22 zemí, kteří měli v letech 2020 a 2021 symptomatický průběh onemocnění covid-19 a prodělali ho v nejhorších vlnách epidemie.
U lidí, kteří byli hospitalizováni, přetrvávaly příznaky až devět měsíců. Lidé, kteří během onemocnění nevyžadovali pomoc lékařů, měli dlouhý covid v průměru čtyři měsíce.
Proč právě ženy?
Není jasné, proč jsou k dlouhému covidu náchylnější ženy. Nedávný výzkum publikovaný v odborném časopise American Journal of Managed Care však naznačil, že rozdíly mezi pohlavími by mohly vysvětlovat odlišné imunitní reakce.
Dřívější výzkum, zveřejněný v časopise Nature Medicine, zjistil, že na seznam dlouhodobých příznaků covidu přibyla ztráta vlasů a erektilní dysfunkce. Jiné studie odhalily, že vyšší riziko dlouhého covidu mají ženy, mladší lidé a jedinci z černošských, rasově smíšených nebo jiných etnických skupin.
Určení osob, které mají dlouhotrvající příznaky covidu, může politikům a úřadům pomoci „zajistit odpovídající přístup ke službám, které povedou lidi k uzdravení, návratu na pracoviště nebo do školy a k obnovení jejich duševního zdraví a společenského života“, uvedli vědci.
Zpráva analyzovala údaje z výzkumů koronaviru prováděných mimo jiné v USA, Rakousku, Německu, Íránu, Itálii, Nizozemsku, na Faerských ostrovech, ve Švédsku, Švýcarsku a Rusku. Vědci do výzkumu zahrnuli i data ze 44 dalších studií a statistiky z lékařských záznamů.
