Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.

Sedm tisíc let ležely řasy na dně Baltského moře ve stavu podobném spánku. Odpočívaly tam v usazeninách, bez kyslíku, bez světla, aniž by cokoliv narušilo jejich samotu. Když je vědci odebrali ze sedimentů, podařilo se jim je bez problémů probudit: mikroskopickým organismům se plně vrátila životaschopnost.

Za objevem stojí němečtí vědci, které zajímaly extrémní schopnosti řas známých jako rozsivky přežívat ve stavu takzvané dormance. Ten by se dal zjednodušeně popsat jako „spánkový režim“, do kterého se uloží mobilní telefon nebo notebook, když se jim vybije baterie. Droboučké jednobuněčné rozsivky jsou v tom ale mnohem schopnější než sebesofistikovanější lidmi vyrobený přístroj.

Vědci zkoumali rozsivku Skeletonema marinoi, která nemá české jméno. Když nemají vhodné podmínky k životu, přecházejí do stavu, kdy si sníží metabolickou aktivitu a vytvoří si robustní ochranné struktury. V tomto stavu klesají na dno vodních ploch. Po nějaké době je tam zasypou usazeniny a řasy mizí ze světa. Jak ale ukázala německá studie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ne navždy.

Jako časová schránka

„Takové usazeniny jsou jako časová schránka, která obsahuje důležité informace o ekosystémech v minulosti a o biologických společenstvech, o vývoji jejich populací a genetických změnách,“ vysvětluje Sarah Boliusová, která výzkum vedla. Tyto „trezory“ je ale možné otevřít –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tomuto přístupu se podle ní říká „ekologie vzkříšení“.

Pravěké organismy jako rozsivky obsahují spoustu informací o dávno zaniklém světě. „Kombinací všech těchto informací chceme lépe pochopit, jak a proč se fytoplankton Baltského moře geneticky a funkčně přizpůsobil změnám prostředí,“ vysvětluje vědkyně. Mohlo by to podle ní pomoci tomu, aby toto moře lépe přežilo změny v současnosti i budoucnosti.

Čtvrt kilometru pod hladinou

Vzorky, na které Boliusová zaměřila svou pozornost, se našly před čtyřmi lety v jádrech sedimentů z hloubky přes 250 metrů. Když vědci nastavili podmínky na „ideální“, podařilo se jim oživit devět vzorků z různých vrstev usaznin: pokryli tam dobu téměř sedmi tisíc let.

Výše zmíněná Skeletonema marinoi se našla ve všech vrstvách – a ze všech se podařilo tento super-odolný organismus oživit. „Je pozoruhodné nejen to, že tyto oživené řasy nejenže přežily, ale dokonce zřejmě neztratily nic ze své ‚fitness‘, tedy schopnosti biologické výkonnosti. Rostou, dělí se a fotosyntetizují stejně jako jejich moderní potomci,“ zdůrazňuje Boliusová.

Podobný mechanismus používá celá řada organismů, ale jen málokterý to dokáže tak dobře jako rozsivka. Úspěšné vzkříšení po tak dlouhé době jako v případě Skeletonemy marinoi je výjimečné; patří podle autorů studie mezi nejstarší organismy, které se podařilo úspěšně oživit z neporušeného spícího stadia. U vodních organismů uložených v usazeninách je to vůbec nejstarší známý příklad.

V Baltu je Skeletonema marinoi velmi běžná dodnes, typicky se vyskytuje během jarního květu. Nejstarší vzorek s životaschopnými buňkami tohoto druhu pocházel z doby před 6871 lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 1 hhodinou

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 18 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...