Emise z fosilních paliv zabily v roce 2018 téměř devět milionů lidí, vypočítali vědci

Znečištění vzduchu způsobené spalováním fosilních paliv, jako je uhlí a ropa, bylo v roce 2018 celosvětově zodpovědné za 8,7 milionu úmrtí. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval odborný časopis Environmental Research.  Nejvíce obětí v tomto ohledu vědci zaznamenali v Číně a Indii.

Dlouhodobý pobyt na špatném vzduchu spojují vědci se zvýšeným rizikem celé řady závažných zdravotních potíží, které mohou vést k předčasnému úmrtí. Může se například jednat o srdeční choroby či o problémy s dýchacími cestami.  

Znečištěné ovzduší se přitom ve velké míře týká také Česka, kde je vzduch špinavější než ve většině zemí Evropské unie. Na vině je zejména těžba a spalování uhlí. Podle dostupných dat zde tento problém vede každoročně k předčasné smrti zhruba deseti tisíc osob.

V oblastech, kde jsou překračovány zákonné limity pro obsah znečištění vzduchu, žije více než 60 procent Čechů. Vážná situace je například v Karviné, Havířově či Ostravě, které nedávno publikovaná mezinárodní studie zařadila do desítky evropských měst, kde tento problém zabíjí nejvíce.

Vědci navíc upozorňují, že obyvatelé takto znečištěných oblastí umírají s nemocí covid-19 častěji než lidé, kteří žijí v čistějších místech. Jeden z nedávných výzkumů uvedl, že špatný vzduch přispěl v tuzemsku téměř ke třetině úmrtí pacientů s nemocí covid-19.

  • Emise skleníkových plynů pocházejí z největší části ze spalování fosilních paliv pro výrobu elektřiny, tepla a v dopravě (pohon spalovacích motorů, lodí a letadel). Značnou měrou přispívá i průmyslová činnost, stavebnictví, zemědělství (chov skotu a používání umělých hnojiv) i odlesňování.

Téměř devět milionů mrtvých

Špatný vzduch nicméně představuje celosvětový problém. V nové studii se mezinárodní vědecký tým snažil spočítat, kolik lidí mu ročně globálně podlehne. Došel k závěru, že jenom v roce 2018 způsobil jedovatý koktejl drobných částic, které se do vzduchu dostávají v důsledku spalování ropy, uhlí či zemního plynu, dokonce pětinu všech úmrtí. Celkem tak ve světě v daném roce zemřelo v této souvislosti 8,7 milionu lidí starších 14 let.

Číslo, které je vyšší než předchozí odhady, šokovalo i autory studie. „Je to všudypřítomné. Čím intenzivněji dopady hledáme, tím více jich nacházíme,“ poznamenala podle serveru The Guardian jedna z nich, Eloise Maraisová z University College London. 

Nejhůř je na tom východní Asie

Nejhorší situace v tomto ohledu panuje v asijských zemích. Zatímco ve Spojených státech a Evropě dávají emise z fosilních paliv vědci do souvislosti s jedním z deseti úmrtí, ve východní Asii se jedná téměř o třetinu. Naopak výrazně nižší byla tato čísla v Jižní Americe nebo Africe.

V Číně tak špatný vzduch snížil průměrnou délku života o 4,1 roku, v Indii o 3,9 roku a v Pákistánu o 3,8 roku. Evropanům pak emise skleníkových plynů průměrně zkracují život o osm měsíců.

Vědci se domnívají, že bez využívání fosilních paliv by se průměrná délka života světové populace zvýšila o jeden rok. Zároveň by v tomto ohledu výrazně klesly zdravotní náklady.

Nutnost akce

„Často o nebezpečích plynoucích ze spalování fosilních paliv hovoříme v souvislosti s klimatickou změnou a možné dopady na zdraví přehlížíme,“ poznamenal podle serveru Science Alert spoluautor studie Joel Schwartz, který působí na Harvard T.H. Chan School of Public Health.

Možnost vyhnout se milionům předčasných úmrtí by podle něj měla pro politiky představovat dostatečnou motivaci k tomu, aby emise skleníkových plynů snížili a urychlili přechod na obnovitelné zdroje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 18 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...