Evropské olivy ohrožuje zhoubná bakterie. Italští vědci zkoumají, jak ji porazit

Olivovníky v Evropě čelí zhoubě v podobě bakterie Xylella fastidiosa, přesto v italské Apulii, kde se infekce vyskytuje, zůstávají některé olivovníky záhadně zelené. Jsou vůči ní rezistentní, a tak dávají naději v boji proti nebezpečí, jež sužuje celé Středomoří. Bakterie nazývaná „lepra olivovníků“ se do tohoto suchého regionu dostala zřejmě z Kostariky v roce 2013 a v Itálii už zahubila přes milion stromů. Druhý největší světový exportér olivového oleje po Španělsku má ztráty kolem 1,2 miliardy eur (asi 30 miliard korun).

Proti infekci není znám žádný lék. Kromě Itálie zachvátila Španělsko, Francii a také Írán. V posledních měsících byla zjištěna nová ohniska nákazy v Portugalsku, uvádí Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA).

Vůči šíření choroby přenášené drobným hmyzem, která brání rostlině absorbovat vodu, jsou zemědělci bezbranní. Nemoc se šíří směrem na sever rychlostí více než dvou kilometrů za měsíc a za sebou zanechává spoušť, uvádí italský zemědělský svaz Coldiretti.

Šíří „lepru oliv“ mafie?

Jedinou možností je pokácet nemocné stromy, ale to vyžaduje zvláštní povolení od italských úřadů, které podle zemědělců není tak snadné získat. Navíc se spekuluje, že za touto chorobou stojí mafie, která v oblastech zničených bakterií Xylella fastidiosa chce stavět hotely.

Zemědělský inženýr z Národní rady pro výzkum Pierfederico La Notte identifikoval dvě odrůdy olivovníků, u nichž se zdá, že jsou zázračně choroby ušetřeny. „Odrůdy Leccino a Favolosa jsou východiskem. Pracujeme na tom, abychom nalezli více odolných odrůd,“ říká.

Symptomy rostliny zasažené bakterií Xylella fastidiosa
Zdroj: Paul A Cobine/ researchgate.net

Větve odolných odrůd, které byly naroubovány na kmeny nemocných olivovníků, normálně rostou a dokonce nesou plody. Pro tento region, který je silně závislý na zemědělství a který přišel o desetitisíce olivovníků, je to záblesk naděje.

Testy zaberou čas

Agronom a producent olivového oleje Giovanni Melcarne přišel o 90 procent stromů. Přesto nepropadá beznaději a hledá imunní druhy. Postavil skleník, v němž pěstuje desítky malých olivovníků, a doufá, že mezi nimi najde odolnou odrůdu.

„Naočkujeme chorobu těmto stromkům, nakazíme je s pomocí hmyzu, který přenáší bakterii, a to tak, abychom mohli sledovat, zda tyto rostliny, původní druhy, které bychom mohli pěstovat, budou proti chorobě imunní,“ vysvětluje. 

Na první výsledky však bude třeba čekat nejméně rok, protože choroba se projevuje pomalu. Toto latentní období nahrává jejímu šíření. Odhalit ji poněkud dříve mohou bezpilotní letouny s infračervenými kamerami, to však nezabrání jejímu šíření.

Xylella fastidiosa je považována za jednu z nejnebezpečnějších bakterií ve světovém měřítku. Vyvolává různé choroby rostlin, které mohou vést k jejich úhynu. Postihuje 350 typů rostlin, včetně vinné révy, citroníků či mandlovníků.

Vědci soudí, že existuje reálné riziko šíření choroby v celém Středomoří, kde je olivový olej součástí jídelníčku a pro ekonomiku je zcela zásadní. Proto se Mezinárodní středisko pro zemědělská studia (CIHEAM) v Bari rozhodlo vzdělávat v této oblasti inženýry agronomy z Blízkého východu a ze severní Afriky. Byla vyvinuta speciální aplikace, která má zemědělcům pomoci zjišťovat příznaky a vyhodnocovat vývoj choroby v naději, že se jim podaří její postup zpomalit.

Opatření proti této nemoci musela letos přijmout i Česká republika. Už rok také existuje pohotovostní plán pro případ, kdyby se choroba na naše území dostala. Vážné podezření existovalo před dvěma roky, vzniklo na základě šetření prodeje rostlin vítodu myrtolistého (Polygala myrtifolia) původem ze španělské okrasné školky. „Riziko zavlečení této obávané bakterie na území České republiky však v žádném případě nelze podceňovat,“ uvedl tehdy Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...