Extrémní řasa umí klouzat po ledu i skrze něj. Pomáhá si sliznatým bičem

Nenápadné jednobuněčné řasy jsou mnohem mrštnější a rychlejší, a to i v podmínkách, které by teoreticky měly jejich pohybu spíše bránit. Podle nové studie jsou výsledky zajímavé i kvůli pochopení možností mimozemského života.

Rozsivky jsou droboučké jednobuněčné řasy, které se proslavily svou odolností. Díky své dvojité křemičité schránce vydrží extrémy, v nichž má většina jiných organismů vážné problémy. Teď ale vědci popsali skupiny rozsivek žijících v ledu, jimž se daří i v teplotách a prostředí, kde by měly jen tak tak přežívat.

Rozsivky jsou na ledu i v ledu podle nového průzkumu překvapivě aktivní. Snadno klouzají po povrchu arktického ledu, ale ještě zajímavější je, že pro ně nepředstavují překážku ani jeho vnitřní části. Pozoruhodná pohyblivost těchto mikroorganismů podle autorů silně naznačuje, že mohou hrát nečekanou roli v udržování arktických ekosystémů.

„Rozsivky jsou tak aktivní, jak si jen dokážeme představit, a to do té doby, dokud teplota neklesne až na patnáct stupňů pod nulou,“ uvedl hlavní autor studie Manu Prakash ze Stanfordovy univerzity. Takové zvládání mrazu je podle něj nečekané, a proto velmi překvapivé.

Tato teplota je podle vědců nejnižší, jaká kdy byla u eukaryotické buňky, jako je rozsivka, zaznamenána. Zajímavé je, že tyto rozsivky jsou prakticky totožné jako druhy žijící v teplých vodách, které ale chlad nesnášejí – podle autorů bude zajímavé prostudovat, jak tato evoluční výhoda vznikla a na čem je vlastně založená.

Bruslení v laboratoři

Vědci na rozsivky žijící v ledu narazili před dvěma lety, když odebírali takzvaná ledovcová jádra na tuctu míst v Arktidě. Tyto kusy ledu se využívají nejčastěji pro výzkum klimatu: dá se podle nich zpětně poznat, jaké byly koncentrace oxidu uhličitého v minulosti. V těchto jádrech ale byly nejen bublinky oxidu uhličitého, ale také právě rozsivky.

Výzkumníky to překvapilo, a tak se pokusili podmínky napodobit. Zjistili, že řasy jsou schopné se pohybovat klouzáním srze mikroskopické kanálky v ledu, jež vznikají působením soli v mořské vodě. V tomto případě je biologové napodobili pomocí vlastních vlasů. Rozsivky je využívaly jako, pro ně, obří dálnice. Aby si pohyb usnadnily, vylučovaly chemickou látku složením podobnou hlemýždímu slizu. Ten jejich ale neklouže, nýbrž se k ledu přilepí. Rozsivky z něj vytvoří jakýsi bič, jímž se zaháknou za led a pak se přitáhnou.

Tento pohyb je sice mikroskopický, ale řas je tolik, že jsou schopné se tak významně pohybovat. Může to mít důsledky například při popisu dalšího vývoje Arktidy v kontextu klimatické změny.

Tyto výsledky nejsou důležité jen pro Zemi. Vědci tyto mechanismy studují také proto, aby lépe pochopili, v jakých podmínkách mohou existovat organismy ve vesmíru. Nečekaná pohyblivost rozsivek naznačuje, že život si opravdu „najde cestu“, jak rádi opakují hrdinové filmové série vycházející z Jurského parku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

ŽivěVe Strážnici překonaly teploty 40 stupňů, padl moravský rekord

Meteorologové očekávají, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta. Na Moravě vědci předpokládali místy překročení hranice čtyřiceti stupňů Celsia, tato hranice byla pokořena už před druhou hodinou odpoledne.
10:15Aktualizovánopřed 27 mminutami

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 30 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 8 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 22 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
včera v 14:40

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
včera v 14:30

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
včera v 12:17

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.