Extrémní řasa umí klouzat po ledu i skrze něj. Pomáhá si sliznatým bičem

Nenápadné jednobuněčné řasy jsou mnohem mrštnější a rychlejší, a to i v podmínkách, které by teoreticky měly jejich pohybu spíše bránit. Podle nové studie jsou výsledky zajímavé i kvůli pochopení možností mimozemského života.

Rozsivky jsou droboučké jednobuněčné řasy, které se proslavily svou odolností. Díky své dvojité křemičité schránce vydrží extrémy, v nichž má většina jiných organismů vážné problémy. Teď ale vědci popsali skupiny rozsivek žijících v ledu, jimž se daří i v teplotách a prostředí, kde by měly jen tak tak přežívat.

Rozsivky jsou na ledu i v ledu podle nového průzkumu překvapivě aktivní. Snadno klouzají po povrchu arktického ledu, ale ještě zajímavější je, že pro ně nepředstavují překážku ani jeho vnitřní části. Pozoruhodná pohyblivost těchto mikroorganismů podle autorů silně naznačuje, že mohou hrát nečekanou roli v udržování arktických ekosystémů.

„Rozsivky jsou tak aktivní, jak si jen dokážeme představit, a to do té doby, dokud teplota neklesne až na patnáct stupňů pod nulou,“ uvedl hlavní autor studie Manu Prakash ze Stanfordovy univerzity. Takové zvládání mrazu je podle něj nečekané, a proto velmi překvapivé.

Tato teplota je podle vědců nejnižší, jaká kdy byla u eukaryotické buňky, jako je rozsivka, zaznamenána. Zajímavé je, že tyto rozsivky jsou prakticky totožné jako druhy žijící v teplých vodách, které ale chlad nesnášejí – podle autorů bude zajímavé prostudovat, jak tato evoluční výhoda vznikla a na čem je vlastně založená.

Bruslení v laboratoři

Vědci na rozsivky žijící v ledu narazili před dvěma lety, když odebírali takzvaná ledovcová jádra na tuctu míst v Arktidě. Tyto kusy ledu se využívají nejčastěji pro výzkum klimatu: dá se podle nich zpětně poznat, jaké byly koncentrace oxidu uhličitého v minulosti. V těchto jádrech ale byly nejen bublinky oxidu uhličitého, ale také právě rozsivky.

Výzkumníky to překvapilo, a tak se pokusili podmínky napodobit. Zjistili, že řasy jsou schopné se pohybovat klouzáním srze mikroskopické kanálky v ledu, jež vznikají působením soli v mořské vodě. V tomto případě je biologové napodobili pomocí vlastních vlasů. Rozsivky je využívaly jako, pro ně, obří dálnice. Aby si pohyb usnadnily, vylučovaly chemickou látku složením podobnou hlemýždímu slizu. Ten jejich ale neklouže, nýbrž se k ledu přilepí. Rozsivky z něj vytvoří jakýsi bič, jímž se zaháknou za led a pak se přitáhnou.

Tento pohyb je sice mikroskopický, ale řas je tolik, že jsou schopné se tak významně pohybovat. Může to mít důsledky například při popisu dalšího vývoje Arktidy v kontextu klimatické změny.

Tyto výsledky nejsou důležité jen pro Zemi. Vědci tyto mechanismy studují také proto, aby lépe pochopili, v jakých podmínkách mohou existovat organismy ve vesmíru. Nečekaná pohyblivost rozsivek naznačuje, že život si opravdu „najde cestu“, jak rádi opakují hrdinové filmové série vycházející z Jurského parku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...