Extrémní vedra mohou do roku 2050 zabíjet až pětkrát více lidí než nyní, konstatují vědci

Pokud by se naplnil scénář o globálním oteplení o dva stupně Celsia do konce století, roční počet úmrtí lidí spojených s extrémními vedry by do roku 2050 stoupl o 370 procent. Kvůli horku a jeho přímým důsledkům by tak umíralo téměř pětkrát více lidí než teď, uvádí vědci v rozsáhlé studii zveřejněné v odborném časopise The Lancet.

„Nečinnost nás vyjde draho. Nemůžeme si dovolit nic nedělat. Cenou za to jsou lidské životy,“ uvedla vedoucí studie Marina Romanellová z britské University College London (UCL).

Na studii se podílí 114 vědců z celého světa. Jejich práce vychází v lékařském časopise The Lancet pravidelně každý rok na podzim a mapuje vývoj zdraví lidstva ve vztahu ke klimatickým změnám.

Ohrožení jsou nejen senioři, ale i děti

Lidé na celém světě jsou v současné době vystaveni dvakrát častěji dnům extrémního horka než v letech 1986 až 2005, loni bylo takových dnů 86. To ohrožuje zejména životy malých dětí a starších lidí. Počet úmrtí v důsledku horka u lidí starších 65 let se v posledních deseti letech ve srovnání s lety 1991 až 2000 zvýšil o 85 procent. Toto číslo je o to znepokojivější, že letošní rok bude podle odhadů vědců nejteplejším v dějinách.

Extrémní horko má přímý vliv na zdraví lidí, ale ovlivňuje i mnoho dalších faktorů, které se pak podepisují na kondici lidí. Kvůli stoupajícím teplotám mají lidé méně času chodit cvičit ven nebo i pracovat venku. Zvyšuje se také nebezpečí lesních požárů a šíření tropických infekčních chorob, uvádí s odkazem na studii DPA. Nebývalé sucho způsobuje i nedostatek potravin a hrozbu hladomoru, dodává Le Figaro.

Co je příčinou emisí

Část zprávy je věnována souvislosti mezi výživou, změnou klimatu a zdravím. Vědci zjistili, že chov dobytka je zodpovědný za 57 procent všech emisí skleníkových plynů ze zemědělství na celém světě. Dobytek vypouští velké množství metanu a navíc pěstování pícnin zabere velkou část zemědělské půdy.

Kromě toho bylo v roce 2020 celosvětově spojeno 1,9 milionu úmrtí s nadměrnou konzumací červeného masa, zpracovaného masa a mléčných výrobků. Vědci proto ve své zprávě obhajují rostlinnou stravu a střídmější konzumaci masa.

Vědci na závěr své zprávy přidávají i dobré zprávy. Celosvětová úmrtí způsobená znečištěním ovzduší se od roku 2005 snížila o 15,7 procenta. Kromě toho bylo v roce 2022 investováno kolem 1,5 bilionu eur (36,8 bilionu korun) do obnovitelných zdrojů energie, o 61 procent více než do fosilních zdrojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 13 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 20 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
3. 8. 2026Aktualizováno3. 8. 2026

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
3. 8. 2026

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
3. 8. 2026

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
3. 8. 2026

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
3. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.