Zdraví

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.

Ministerstvo zdravotnictví v posledních letech pozoruje klesající zájem lidí o posilující dávky očkování. Pomoct s osvětou má očkovací strategie, kterou schválila už minulá vláda a jíž se drží i nynější ministr Adam Vojtěch (za ANO). Ze zákona je povinné očkování dvěma vakcínami proti devíti nemocem – záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence typu B, infekcím Hib, spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Mezi pátým a šestým rokem je čas na posilující dávky, na začátku druhého stupně základní školy znovu. Hlídat termíny přeočkování ministerstvo doporučuje s využitím aplikace EZ karta.

Senioři jsou aktivnější než v minulosti. Navštěvují kroužky, kurzy a častěji cestují. Velká část z nich ale přesto bojuje s osamělostí, kterou podle průzkumů trpí zhruba každý pátý. Jak zůstat co nejdéle aktivní součástí společenského a kulturního dění, seniorům ukazuje Fresh Senior Festival. Ten se v pondělí konal v pražských Dejvicích ve vile Pellé. Cílem akce je inspirovat a motivovat starší generaci a představit aktivity vhodné pro seniory. V rámci programu dorazili také specialisté z pražské Ústřední vojenské nemocnice, kteří nabídli odborné konzultace a praktické rady z různých oblastí péče o zdraví.

Lidé s onemocněním štítné žlázy obvykle nepotřebují speciální dietu ani doplňky stravy. Odborníci jim doporučují pravidelně navštěvovat lékaře a dodržovat léčbu. Pacienti si podle nich často zbytečně kupují doplňky stravy, které mají údajně přispět ke zdravému fungování štítné žlázy. Různé přírodní produkty jim dokonce mohou uškodit, upozorňují endokrinologové v rámci Týdne štítné žlázy. Neléčená porucha tohoto důležitého orgánu může nepříznivě ovlivnit krevní oběh, srdeční frekvenci nebo výkonnost.

Preeklampsie postihuje zhruba pět procent těhotných žen. Některé nemocnice však nemoc, která v nejhorším případě může skončit smrtí dítěte i rodičky, automaticky do běžných těhotenských screeningů nezařazují. Riziko jde přitom podle lékařů odhalit až u devadesáti procent žen. Díky nízkým dávkám aspirinu se pak preeklampsie nerozvine v době, kdy žena nemá rodit. Lékaři proto doporučují, aby se o vyšetření ženy zajímaly. O osvětu mezi ženami se snaží i pacientská organizace Nedoklubko.

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.

Pacienti v Jihomoravském kraji čekají na vyšetření magnetickou rezonancí několik týdnů i měsíce. Situaci v regionu má zlepšit nový přístroj v brněnské Úrazové nemocnici, na který město přispěje desítkami milionů korun. Dlouhé čekací lhůty na neakutní vyšetření hlásí i další kraje.

Pocit těžkých nohou, otoky nebo obavy z křečových žil jsou potíže, které zažívá velká část Čechů. Třetina lidí s chronickým žilním onemocněním má nadváhu a třetina je obézní. Za hromadění krve v žilách dolních končetin může i nedostatek pohybu, neprospívá jim ani dlouhodobé stání nebo sezení. Odborníci proto doporučují předejít problémům nebo je zmírnit pomocí jednoduchých cviků, které mohou pacientům v každodenním životě ulevit. Jen v tuzemsku trpí například křečovými žilami čtyřicet procent žen a pětina mužů, u osob nad 70 let věku je to již 75 procent žen a polovina mužů.

Malé částečky umělých hmot, konkrétně takzvané ultrajemné polystyrenové nanoplasty, se mohou „zabudovávat“ do ochranné vrstvy plic, měnit její strukturu a oslabovat ochrannou funkci, popsali vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Polska a Slovinska.

Ministerstvo zdravotnictví aktuálně jedná s lékaři o změnách hned v několika programech včasného záchytu některých typů rakovin. Platit by měly už od příštího roku. Nejvýrazněji by se měl proměnit screening rakoviny děložního čípku. Odborná společnost ale ještě bude k návrhu uplatňovat připomínky. Na preventivní kolonoskopie by se zase měly zkrátit čekací lhůty.

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.

Na mistrovství světa ve fotbale, které začne už za necelý měsíc, by mohly panovat meteorologické podmínky, jež překonávají hranice doporučované pro přerušení zápasů. Nová analýza upozorňuje na rizika a analyzuje příčiny.

„Škola se nikdy nemůže úplně zprostit odpovědnosti,“ říká o školách v přírodě, školních výletech a zájezdech advokát z právnické fakulty Univerzity Karlovy František Korbel. „Pedagog je odpovědný vždy,“ dodává. Zároveň upozorňuje, že pro zmíněné typy akcí platí různá legislativa. Zmiňuje také, že rodič může vždy odmítnout poslat dítě na jakoukoli akci mimo školu. Podotkl, že obvyklý limit 25 dětí na jednoho pedagogického pracovníka není daný zákonem, ale určuje ho škola v návaznosti na ministerstvo školství. Před akcí trvající přes pět dní musí rodiče dodat potvrzení od lékaře, že dítě je způsobilé se účastnit, a prohlášení o bezinfekčnosti dítěte, které nesmí být starší než den. Ve Studiu 6 v rozhovoru s Jolkou Krásnou expert rozebral i další podrobnosti ohledně škol v přírodě, které je dobré znát.

Při konzultování zdravotních potíží s nástroji umělé inteligence (AI), například chatboty, je třeba podle odborníků kritický náhled, protože si často vymýšlí a mají tendenci odpovídat podle očekávání tazatele. Lékaře proto nenahradí. Varují také před zadáváním osobních údajů. Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) kvůli stále rozsáhlejšímu využívání chatbotů představila příručku pro pacienty.

Záchranáři při pražském maratonu ošetřili 163 lidí, z toho pětatřicet převezli do nemocnic. Dva lidé skončili ve vážném stavu na ARO a jeden člověk na jednotce intenzivní péče, shrnula pozdě odpoledne záchranná služba. Závod provázelo slunné a teplé počasí, v poledne bylo ve stínu 26 stupňů. Běhu, který omezil dopravu v centru města, se zúčastnilo téměř dvanáct tisíc běžců. Před rokem záchranáři při stejné akci ošetřili podle tehdejších informací 63 lidí, přičemž jedenáct skončilo v nemocnici.

Pacientek, kterým lékaři diagnostikují rakovinu během těhotenství, podle odborníků v poslední době přibývá. Přičítají to včasnější diagnostice i vyššímu věku rodiček. Onkologické onemocnění ale nemusí znamenat ukončení těhotenství. Na možnosti léčby i specializované péče upozorňuje projekt Expedice Dva životy.

Až tisíce korun a rovnou na účet. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chce, aby takové odměny lidé nejpozději od ledna 2028 dostávali za to, že chodí na preventivní prohlídky. Na vyšetření k praktickému lékaři jednou za dva roky v současnosti dochází zhruba polovina Čechů, podle odborníků by měl být vyšší i zájem o screeningové programy, které dokáží včas zachytit rakovinu. Správní rada VZP ale upozorňuje na finanční dopady takového kroku. Podle opozice zase odměny za prevenci samy o sobě stačit nebudou.

Sklenička s dětskou výživou potravinářského výrobce HiPP, která se našla minulý týden na východě Rakouska, obsahovala patnáct mikrogramů jedu na krysy. Píše to agentura AP s odkazem na státní zastupitelství v Eisenstadtu. Toxikologický posudek má nyní objasnit, jaké důsledky by pozření tohoto množství jedu mohlo mít pro lidský organismus.

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.

Náramky propojené s aplikací na omezení dětské obezity neboli Buď Fit 24 mají za rok fungování první výsledky. Děti se podle projektového manažera Michala Hinka více hýbou a u některých došlo i ke snížení BMI neboli indexu tělesné hmotnosti. Oslovení pediatři zapojení do projektu vidí pozitiva i v tom, že se děti více zajímají o to, co jí. Na váze děti zatím příliš neubírají, v programu ale pediatři chtějí pokračovat. Děti mají podle nich díky aplikaci větší motivaci něco změnit.

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.

Spontánní krvácení nebo také nadměrná a častější tvorba modřin může znamenat, že člověk má hemofilii. Jde o vrozené dědičné onemocnění, při kterém se pacientovi nesráží krev. V Česku žije s hemofilií zhruba tisíc lidí. Díky moderním lékům ale mají možnost žít téměř bez omezení. Odborníci také u příležitosti Světového dne hemofilie upozorňují, že pacienti mohou intenzivněji krvácet, a to například při úrazech a nehodách nebo při přerušení terapie.

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.