Zdraví

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.

Počet úmrtí na rakovinu plic může podle českých lékařů snížit včasný záchyt při vyšetřování lidí bez příznaků v takzvaném screeningu a podrobnější genetické testování nádorů. Uvedli to na tiskové konferenci České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Americká společnost Johnson & Johnson zaplatí přibližně 5,5 miliardy dolarů (117 miliard korun) za urovnání desítek tisíc žalob, podle nichž její dětský zásyp a další výrobky obsahující mastek způsobují rakovinu vaječníků. Jde o přelomovou dohodu, která by mohla ukončit vleklý právní spor provázející firmu už více než deset let, napsala agentura Reuters.

V Česku je nejvíce lidí s poruchou příjmu potravy v historii měření, počet hospitalizovaných loni poprvé přesáhl deset tisíc. Podle průzkumů je ale těch, kteří mají problémy s jídlem, asi čtyřikrát tolik. Smrtí nemoc skončí zhruba v deseti procentech případů. Nejrizikovější skupinou jsou mladé dívky, i když přibývá lidí ve středním a starším věku. Raketový narůst přinesly covidové roky, číslo se ale nadále zvyšuje. Podle odborníků je důvodem hlavně užívání sociálních sítí a nejistá doba. „Sociální sítě, které nám ukazují virtuální realitu, jak člověk má vypadat nebo co si má myslet, vedou k tomu, že se k tomu vztahují lidé ve vývoji,“ říká vedoucí pražského centra poruch příjmu potravy Hana Papežová.

Čeští vědci se pokoušejí zjistit víc o parazitech, kteří se v Česku vyskytují ve vodě a mohou tak proniknout i na koupaliště. Protože lidem způsobují zdravotní potíže, hledají experti cesty, jak předejít jejich přemnožení.

Prachové znečištění v Evropě roste. Podle nové studie publikované v odborném časopisu Nature může tento jev stále výrazněji ovlivňovat kvalitu ovzduší a tím samozřejmě i zdraví obyvatel. Na výzkumu mají výrazný podíl i vědci z tuzemska.

Malé nemocnice varují před reformou, kterou plánuje ministerstvo zdravotnictví. To chce více centralizovat zdravotní péči – specializovaná centra by v budoucnu měla poskytovat specializované zákroky. Podle vlády mají nejmodernější přístroje a proškolený a vysoce kvalifikovaný personál. Malé nemocnice se ale bojí o dostupnost péče. Téma v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským probrali ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Tom Philipp (KDU-ČSL).

Rozdíl mezi lidmi, kteří brzy vstávají, a těmi, kdo chodí spát pozdě, by mohl být zásadnější, než to vypadalo. Vliv má pravděpodobně hlavně noční stravování, popsala nová studie.

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.

Zákaz prodeje energetických nápojů do šestnácti let věku nebo omezení jejich dostupnosti třeba ve školách nebo automatech. Skupina poslanců přepracovává návrh, který měli politici na stole už v minulém volebním období. Předložit ho chce ještě letos. Pro regulaci je v této oblasti i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.

Evropu svírá letos už druhá vlna veder. Tentokrát ji způsobila masa horkého vzduchu, který proudí na sever ze Sahary. Dopady zahrnují oběti na lidských životech, zpožděnou či zastavenou vlakovou dopravu kvůli přehřívání a následné deformaci kolejnic i absolutní teplotní rekordy. O víkendu by dle předpovědí mohla maxima na řadě míst v Česku překonat 35 stupňů ve stínu, v Praze může teplota vystoupat i nad 38 stupňů. Tuzemsko se aktuálně potýká nejen s teplotními rekordy, ale i se silnými bouřkami. Lidé se tak musejí vyrovnat s náhlými změnami. Jednou z nejrizikovějších skupin jsou senioři.

Za miliardu dolarů se dá pořídit třeba vojenská ponorka nebo významnější kosmická mise. Anebo se za tuto částku dá pořídit rybí olej. Právě miliardu dolarů za tento přípravek utratí ročně Američané – hlavně proto, aby se ochránili před dopady stárnutí na mozek. Omega-3 mastné kyseliny, jež jsou v rybím oleji obsažené, prokazatelně pronikají do mozku. Jenže nová studie zpochybňuje, že by tam mohly mít silnější pozitivní vliv.

Konzumace potravin, které obsahují vitamin C, by měla mít nečekaně vysoký efekt při snižování negativních vlivů, které má konzumace uzenin na člověka. Naznačují to výsledky vědeckého modelu.

Přijít o kritické množství vody v těle je při horku nebezpečně snadné. A má to závažné zdravotní dopady, varují odborníci. Sdružení praktických lékařů a Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP radí, jak nastávající vlnu veder přežít ve zdraví.

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.

Téměř tři čtvrtiny lidí v Česku podle průzkumů užívají návykové látky. Denně či skoro denně kouří cigarety až 1,6 milionu osob nad patnáct let a pije alkohol až milion lidí. Až milion žen a mužů má problém se zneužíváním léků. Vyplývá to z výroční zprávy o závislostech za rok 2025, kterou v úterý zveřejnilo Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (NMS). S dokumentem se v pondělí seznámila vláda.

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.