Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.

Kniha s názvem Toxique z roku 2021, která se zaměřila na šest ze 193 jaderných testů, jež Francie provedla mezi lety 1966 a 1996 na atolech Moruroa a Fangataufa, tvrdí, že testy poškodily zdraví mnohem většího počtu lidí, než Francie kdy připustila. Kniha vycházela ze dvou tisícovek stran odtajněných materiálů a desítek rozhovorů.

Nejnovější dokumenty ukazují, že rok po vydání knihy CEA vydala pět tisíc výtisků své vlastní brožury s názvem Jaderné testy ve Francouzské Polynésii: proč, jak a s jakými důsledky? a distribuovala je na ostrovech.

Brožura proti knize

Koordinovaná kampaň, která měla odhalení v knize Toxique zdiskreditovat, stála podle zjištění novinářů více než devadesát tisíc eur (2,2 milionu korun). Její součástí byla i cesta čtyřčlenného týmu do Francouzské Polynésie v roce 2022. Ten letěl byznys třídou a na ostrovech byl ubytován v hotelu Hilton. Jeho členové se setkali s místními hodnostáři a poskytli rozhovory médiím.

Brožura, vytištěná na lesklém papíře, tvrdila, že poskytuje vědecké odpovědi na obvinění obsažená v knize, jejíž autoři podle brožury neměli stejnou úroveň odbornosti. Brožura uvádí, že kontaminace byla omezená a že se Francie vždy chovala transparentně a s respektem ke zdraví místních obyvatel.

Vydání knihy, založené na investigaci platformy Disclose, Princetonské univerzity a výzkumného kolektivu pro environmentální spravedlnost Interprt způsobilo ve Francii rozruch. Do Polynésie dokonce zamířil prezident Emmanuel Macron, který připustil dluh Francie vůči tomuto regionu.

Důsledky ozáření

Podle vědeckého výzkumu mohli obyvatelé Tahiti a blízkých ostrovů, tedy 110 tisíc lidí, dostat po jednom z jaderných testů v roce 1974 takovou dávku radiace, že pokud by se u nich později vyvinul jeden z 23 různých druhů rakoviny, měli by nárok na odškodnění.

Podle knihy CEA dlouho podceňuje úrovně radiace, kterou testy vyvolaly, což výrazně omezuje počet lidí, kteří mají na odškodnění nárok. Do roku 2023 byla jako přípustná posouzena méně než polovina z 2846 podaných žádostí o kompenzaci.

Parlamentní vyšetřování, k němuž bylo dosud předvoláno přes čtyřicet politiků, vojáků, vědců a obětí, má do konce května předložit zprávu o společenských, ekonomických a environmentálních dopadech testů a o tom, zda Francie vědomě zatajila rozsah kontaminace.

Vojenská divize CEA (CEA/DAM), vynálezce francouzské atomové bomby, to opakovaně označila za nepravdivé tvrzení a její bývalý šéf Vincenzo Salvetti popřel, že by brožura měla za cíl prezentovat oficiální verzi událostí CEA či být odpovědí na knihu Toxique.

Francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASNR) nicméně přiznal nejistotu spojenou s výpočty CEA a parlamentní vyšetřovací komisi sdělil, že není možné prokázat, že lidé obdrželi dávky záření nižší než práh pro odškodnění.

V Polynésii převládá rakovina štítné žlázy, prsu a plic způsobená ozářením, stejně jako leukémie a lymfom (nádorové onemocnění lymfatického systému). Francouzská armáda uvedla, že až dva tisíce vojáků mohly být vystaveni množství záření, které by mohlo způsobit rakovinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...