Evropa je výrazně teplejší a tedy vhodnější pro život než třeba Kanada, která leží stejně severně. Je to díky Golfskému proudu, který ale podle řady studií začne už brzy slábnout. Experti varují před možnými dopady.
Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varoval, že Golfský proud by mohl během několika desítek let zaniknout. Reagoval tak na nedávno vydanou studii nizozemských vědců, kteří popsali, že klíčové oceánské proudy v současné době slábnou výrazně rychleji, než se ještě nedávno předpokládalo.
Tato studie, která analyzovala 25 různých klimatických modelů, zjistila, že při mírném scénáři emisí – což znamená nárůst globálních teplot o přibližně 2,7 stupně Celsia nad předindustriální úrovní v tomto století – by mořská cirkulace, jež je součástí Golfského proudu, mohla začít kolabovat už od roku 2063.
Země se už oteplila o 1,3 stupně Celsia oproti době před průmyslovou revolucí, kdy se začaly do atmosféry více uvolňovat skleníkové plyny ze spalování fosilních zdrojů. A podle současných klimatických plánů vlád se na této hranici nezastaví: do konce století by se měla oteplit právě o 2,7 stupně Celsia. Pokud by došlo na takzvaný scénář s vysokými emisemi, tedy kdyby lidstvo rezignovalo na všechna opatření spojená se snižováním emisí, pak by se planeta ohřála o více než čtyři stupně. A pak by k zastavení Golfského proudu došlo ještě dříve, tedy v roce 2055.
Co slábne
Oceánské proudy jsou nesmírně složitý systém, který je navzájem částečně propojený, respektive navazující, takže na jeho vývoj má vliv značné množství jevů. Proto je tak složité jejich vývoj modelovat a předpovídat – navíc oceány se z pochopitelných důvodů monitorují mnohem hůř než atmosféra.
Jedním z pro Evropu nejdůležitějších proudů je takzvaná Atlantická meridionální cirkulace (AMOC), systém, který je součástí Golfského proudu. Na Golfském proudu zase záleží, jestli bude mít Evropa mírné klima: kdyby se zastavil, byly by zejména zimy na starém kontinentu mnohem mrazivější. A přesně to by se podle nové studie klimatologů z Utrechtské university, která vyšla tento týden, mohlo v důsledku klimatických změn stát už v šedesátých letech jednadvacátého století. Právě v té době by měla Evropa pocítit první známky zpomalování proudění.
Dopady tohoto zpomalení by byly zřejmě v Evropě značně nerovnoměrné a důsledky se jen špatně předpovídají. Golfský proud přináší teplou vodu z tropů směrem na sever, čímž se kontinent ohřívá. Zimy v severní Evropě jsou díky tomu mnohem mírnější než v oblastech, které leží na stejné zeměpisné šířce v Americe.
Podle vědců by zřejmě toto ochlazení nejen kompenzovalo, ale dokonce přebilo vliv globálního oteplování na Evropu. Oteplování by dále pokračovalo, ale projevovalo by se výrazněji na jiných kontinentech. Předpokládaným dopadem by bylo v Evropě také menší množství srážek, hlavně v létě: některé výzkumy předpokládají v takovém scénáři výrazně negativní důsledky pro zemědělství.
Co dělá EU
Podle webu Politico znepokojuje vývoj tohoto proudění nejen klimatology, ale už i evropské politiky. Na začátku tohoto měsíce navrhla místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová, která má na starosti celkovou zelenou politiku EU, aby byl AMOC „přidán na seznam zkratek týkajících se národní bezpečnosti v Evropě“ – právě proto, jak závažné dopady by mělo jeho zpomalení nebo zastavení.
Vědecky sporné téma
O možném kolapsu Golfského proudu se hovoří už delší dobu, ale různé vědecké skupiny dospívaly k odlišným výsledkům – právě kvůli výše popsané komplexnosti problému. Ani nyní není tato otázka jasně zodpovězená, v poslední době ale přibývá výzkumů, které říkají, že je kolaps spíše pravděpodobný a že k němu dojde spíše dříve než později. Diskuze ale rozhodně není uzavřená, vědci nicméně vyzývají k podrobnějšímu průzkumu tohoto fenoménu.
Tento týden navíc vyšla další nizozemská studie, byť menší, která dospěla k velmi podobnému závěru: v šedesátých letech jednadvacátého století se začne AMOC zpomalovat, po roce 2100 se zastaví zcela. „Na základě současných modelů docházíme k závěru, že riziko kolapsu severní AMOC je větší, než se dosud předpokládalo,“ uvedli vědci.
Hlavní autor tohoto výzkumu Sybren Drijfhout uvedl, že rozdíl mezi oběma výše popsanými scénáři je značný: vysoké emise (tedy oteplení o 4 stupně) povede ke kolapsu AMOC se sedmdesátiprocentní pravděpodobností, nízké emise (neboli oteplení o 2,7 stupně) mají jen 37procentní pravděpodobnost.
V současné době již nepravděpodobná možnost, že se v souladu s Pařížskou dohodou povede udržet oteplení pod dvěma stupni, by způsobila kolaps AMOC jen s pětadvacetiprocentní pravděpodobností.
