Grantová agentura odměnila skvělý výzkum. Oceněny byly studie původu života na Zemi, genů lničky nebo génia Bohuslava Martinů

Matematik Michal Pavelka, kvantová chemička Judit Šponerová, mikrobiolog Leoš Valášek, muzikolog a skladatel Aleš Březina a genetička Terezie Mandáková jsou letošní laureáti Ceny předsedkyně Grantové agentury (GA) ČR. Cena se uděluje od roku 2003 za mimořádné výsledky při řešení projektů, které agentura podpořila. Dosud ji získalo 75 vědců.

Týmu pod vedením Terezie Mandákové se podařilo identifikovat rodičovské genomy plodiny lnička setá a objasnit její evoluční historii i mechanismy zodpovědné za současnou podobu jejího genomu.

Podle Mandákové, která působí na Masarykově univerzitě, je lnička prastará, byť ve 20. století polozapomenutá, plodina. Opět však získala pozornost jak díky příznivým vlastnostem oleje, jejž produkuje, tak i odolnosti vůči suchu. Může tak být pěstována téměř kdekoliv.

Tým využil metodu malování chromozomů, s kterou při výzkumu rostlinných genomů pracuje jen několik výzkumníků na světě. Poznatky jsou důležité pro budoucí šlechtění plodiny.

Kde se vzal život na Zemi?

K pochopení vzniku prvních molekul genetické informace na Zemi zásadně přispěl výzkum vedený Judit Šponerovou z brněnského Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Vědcům se podařilo ukázat, že dopady meteoritů na ranou Zemi mohly ovlivnit tvorbu prvních krátkých molekul ribonukleové kyseliny (RNA).

Projekt přinesl scénáře, jak mohly vzniknout první funkční genetické molekuly z jednoduchých látek –⁠ například formamidu, kyanovodíku či formaldehydu. Vědci využili počítačové modelování s kvantově chemickými výpočty. To podle Šponerové umožnilo predikci různých reakčních mechanismů.

Jak se čtou proteiny

Laureát Leoš Valášek z Mikrobiologického ústavu Akademie věd se s kolegy zabýval regulací syntézy proteinů, takzvanou translací, během níž dojde k přečtení a překladu genetické informace, uložené v DNA, do proteinů. Podle Valáška lze říct, že syntézou se genetická informace zhmotní a „vdechne buňkám život“.

Vědcům se podařilo zjistit, jak lidský translační faktor eIF3 zajišťuje sestavení robisomálních komplexů, které mají za úkol rozpoznat přesný začátek syntézy jednotlivých proteinů. Zjištění jsou důležitá pro výzkum deregulace translace, což podporuje některé typy bujení a další onemocnění.

Génius Martinů

Po celém světě pátrají po díle skladatele Bohuslava Martinů účastníci projektu vedeného muzikologem a skladatelem Alešem Březinou. Zatím vyšlo devět svazků kritického vydání díla Martinů, vznikla databáze pramenů a výzkumníci zpřístupnili také stovky dopisů z korespondence skladatele. Objevili také desítky ztracených skladeb či „zapomenutou“ operu.

Tajemství entropie

Najít sjednocující geometrický popis vývoje fyzikálních systémů na různě detailních úrovních byl cíl projektu Michala Pavelky z Matematicko-fyzikálního ústavu Univerzity Karlovy. Vědci našli postupy, jak detailní úrovně redukovat na méně detailní a získat přitom nevratné chování spojené s růstem entropie. Výsledky mohou pomoci výzkumu ultrarychlých baterií či aplikací na chlazení satelitů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...