Grónský ledovec může úplně roztát. Hranicí je oteplení o 3,4 stupně

Grónský ledový příkrov se v současnosti rozkládá na ploše více než 1,7 milionu kilometrů čtverečních a je největší zásobárnou sladké vody na severní polokouli. Od 80. let minulého století už ale ztratil více než bilion tun své celkové hmotnosti, přičemž v posledním desetiletí bylo tání šestkrát rychlejší. Nedávná studie zjistila, že v současnosti se z něj každou hodinu ztrácí v průměru třicet milionů tun ledu.

Pokračující tání ledového příkrovu v důsledku oteplování atmosféry a okolního oceánu vede jak ke zvyšování hladiny moří, tak ke změnám ve slanosti oceánu. To může mít významné dopady na lokální mořský ekosystém, ale také v celosvětovém měřítku, protože zvýšení hladiny představuje problém pro pobřežní komunity – předpovědi hovoří o vzestupu hladiny o sedm metrů, pokud roztaje celý grónský ledový příkrov. Navíc pronikání sladké vody narušuje i systémy, jako je Golfský proud.

Nahrávám video

Nový výzkum publikovaný v časopise The Cryosphere popsal, kdy může nastat bod zlomu, při němž může být úbytek ledové hmoty už příliš výrazný na to, aby se ledový příkrov mohl obnovit. Právě to může vést k jeho úplnému roztátí. Michele Petrini z norského Bjerkneského centra pro výzkum klimatu a jeho kolegové ve své práci vyhodnotili změny povrchové hmoty grónského ledového příkrovu.

Výzkumníci zjistili, že když se během jediného roku ztratí přibližně 230 gigatun (miliard metrických tun) ledu, bude to klíčový bod zlomu, který by mohl zahájit poměrně rychlý ústup ledovce a postupně vést k úplné ztrátě ledu z ostrova. Jde samozřejmě o geologický čas, Grónsko zcela bez ledu by podle vědců mohlo existovat za osm až 40 tisíc let.

Tento scénář by mohl podle této studie nastat při zvýšení průměrné globální teploty o 3,4 °C. Pro kontext: v roce 2024 dosáhla průměrná globální teplota úrovně o 1,5 °C vyšší oproti předindustriální úrovni, což je poprvé, kdy planeta překročila tuto hranici stanovenou Pařížskou dohodou z roku 2015, tedy paktem, jehož cílem je omezit dopady změny klimatu. Tři a půl stupně nad předindustriální úrovní je přitom scénář, který může nastat, pokud by se emise skleníkových plynů do konce století nesnížily.

Složitý problém s mnoha proměnnými

Podle Petriniho bude ve změnách hrát zásadní roli topografie Grónska, přičemž různá místa se budou zbavovat ledu různou rychlostí. První asi polovinu by ostrov mohl ztratit relativně rychle, zbylých přibližně padesát procent bude ubývat právě díky poloze ledovců mnohem pomaleji, podle odhadu celé tisíce let.

Modelovat tento proces je nesmírně složité, protože v něm hraje roli spousta faktorů; zásadní je například role albeda – led a sníh totiž odrážejí spoustu záření, když ale zmizí a pod nimi se odhalí půda nebo tráva, tak začne na Grónsko dopadat i více tepla.

Vědci také našli místa, která jsou pro stabilitu ledu v Grónsku klíčová – nacházejí se na západním pobřeží největšího ostrova světa a pokud se právě tam podaří led stabilizovat, mohl by se celý ledovec udržet déle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...