Hlavní město Mexika se propadá rychlostí půl metru za rok. Vědci varují, že se to nedá zastavit

Ciudad de México je jedenácté největší město světa a současně patří mezi metropole, které jsou v největších problémech. Dlouhodobě se ví, že se propadá do země; nová studie ukázala, že tento trend není možné zastavit. V nadcházejících 150 letech se může propadnout až o třicet metrů.

Už přes sto let se ví, že se mexická metropole propadá. Příčinou je vyčerpávání vody ze země, na které stojí: dutiny, které po vodě zůstávají, nejsou schopné nést hmotnost toho, co je nad nimi. Toto klesání na začátku 21. století dosáhlo alarmující míry padesát centimetrů za rok –nová studie zveřejněná v časopise JGR Solid Earth potvrzuje, že není naděje na zvrácení tohoto procesu.

Ciudad de México vzniklo nad aztéckým městem Tenochtitlan a jezerem Texcoco, složitou soustavou solných a sladkovodních jezer. Aztékové měli hráze, pomocí nichž oddělili sladkou vodu od slané a současně zastavili povodně, které se tu často vyskytovaly.

Během španělské koloniální invaze a obléhání města v roce 1500 byly tyto hráze nejprve poškozeny, a poté dokonce zcela zničeny. Poté Španělé jezero vypustili a zbyla z něj jen malá část. Tím začal proces poklesu půdy, který trvá dodnes a v posledních letech se značně zrychluje.

Situace se zhoršuje

V roce 1900 se město propadalo rychlostí devět centimetrů ročně. Od konce 50. let 20. století, kdy tato rychlost stoupla na devětadvacet centimetrů ročně, museli v Ciudad de México začít omezovat množství vody, která bude vypumpována ze země. Doufali, že tak proces zastaví, ale to se nepodařilo. Propadání se pouze zpomalilo, v posledních desetiletích se efekt těchto opatření vytratil  úplně a tempo poklesu začalo růst. 

Zatímco dříve dosahovalo propadání města maximálně devíti centimetrů, v posledních dvou desetiletích se v některých částech města zrychlilo až na půl metru ročně. Autoři studie tvrdí, že množství odebrané vody už na propadání nemá vliv.

Vědci při tomto výzkumu vycházeli ze srovnávacích dat za posledních 115 let. Ta ještě zkombinovali s moderními geologickými technikami, jako jsou třeba radary schopné pronikat zemí. Výsledek studie říká, že „neexistuje žádná významná elastická deformace, což prokazuje, že propadnutí je téměř zcela nevratné“. Znamená to, vrstvy pod městem byly dosud stlačeny o 17 procent, ale není pravděpodobné, že by se toto prohnutí opět narovnalo.

Tým geologů zdůrazňuje, že komprese vrstev pokračuje a podle jejich modelu se celá vrstva nakonec stlačí až o třicet procent, což by mohlo v příštích 150 letech vést k dalšímu poklesu města až o třicet metrů.

„Takové propadání bude pokračovat, pokud se hladina vody výrazně nezvýší. I kdyby se hladina vody zvýšila, neexistuje žádná naděje na obnovu velké většiny ztraceného převýšení,“ uvádí vědci. Naděje na změnu k lepšímu je minimální, problémy budou naopak spíše ještě eskalovat – víc než sedmdesát procent pitné vody ve městě totiž pochází z vrtů na jímání podzemních vod, které se nacházejí v celém povodí.

Podobné problémy trápí více míst na světě a souvisí vždy s nadměrným čerpáním vody z podzemních zdrojů. V současné době se situace viditelně zhoršuje například v Turecku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...