Hořelo v areálu německého urychlovače. Vědcům obvykle slouží pro „malé Velké třesky“

Ve výzkumném centru v Darmstadtu ve středním Německu vypukl ve čtvrtek rozsáhlý požár. Zachvátil středisko pro výzkum těžkých iontů. Příčinou byl zkrat, uvedla s odvoláním na centrum agentura DPA. Podle hasičů požár napáchal značné materiální škody.

S požárem ve vědeckém výzkumném centru v jihozápadním Německu bojovalo přibližně 130 hasičů, podle mluvčího zařízení oheň vznikl v napájecím zdroji urychlovače těžkých iontů. Místní televizní záběry ukazovaly husté oblaky kouře.

„Je to černý den pro vědecké centrum Hesensko,“ řekl v Darmstadtu tamní ministr vědy Timon Gremmels (Sociálnědemokratická strana Německa). Velký požár v centru GSI pro výzkum iontů ve čtvrti Wixhausen má dopad na spuštění nového urychlovačového a detektorového komplexu FAIR, jehož cena se pohybuje v řádech miliard eur.

„Areál byl evakuován, nejsou hlášeni žádní zranění a nedošlo k úniku nebezpečných látek,“ uvedl mluvčí GSI. Požár poškodil kabely, elektrická zařízení a kancelářský nábytek, ale k větším problém spojeným s urychlovačem prý nedošlo.

Zařízení, které zkoumá vznik světa

Urychlovače těžkých iontů koncentrují kladně nabitá jádra atomů do paprsků a pohánějí je extrémně vysokou rychlostí v magnetických polích. Na webových stránkách centra se uvádí, že zařízení využívají mezinárodní vědci „k získávání poznatků o stavebních prvcích hmoty a vývoji vesmíru“. Tento výzkum přispívá k vývoji nových aplikací v oblasti technologie a medicíny, včetně léčby rakoviny, uvádí se dále.

Tyto cíle německého urychlovače potvrzuje i český jaderný fyzik Martin Rybář z Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, který působí na urychlovači CERN. „Na GSI probíhá celá řada experimentů, navíc se tam staví úplně nový komplex urychlovačů a detektorů FAIR,“ vysvětlit pro ČT24. „Snaží se tam, podobně jako v CERNu, vytvořit podmínky podobné těm, které v kosmu existovaly několik mikrosekund po Velkém třesku. Vlastně vytváříme takové malé Velké třesky,“ doplňuje.

Pohled na zařízení GSI u Darmstadtu
Zdroj: GSI

To ale není všechno, kromě toho zde vědci podle Rybáře používají urychlovač i k dalším výzkumům, například k výrobě nových prvků, takzvaných transuranů. Celkem šest z těchto v přírodě neexistujících prvků vytvořili právě v Darmstadtu. Mnoho experimentů tam ale směřuje nejen k poznání vesmíru, ale i praktickým cílům, například tam vznikají nová zařízení pro moderní materiálový a medicínský výzkum.

Rizika požárů v urychlovačích existují

Podle americké Agentury pro ochranu životního prostředí mohou urychlovače částic představovat bezpečnostní riziko, protože během provozu vyzařují ionizující záření. K úniku záření ale v Německu zjevně nedošlo, protože na místo ani nebyli povoláni specialisté.

Obyvatelé žijící v blízkosti zařízení byli upozorněni, aby jako preventivní opatření nechali zavřené dveře a okna a vypnuli ventilační systémy. Podle Rybáře to bylo hlavně v obavě z běžných následků jakéhokoliv většího požáru. „V urychlovači sice probíhají dost exotické experimenty, ale není v něm v principu nic, co by bylo nějak rizikové,“ uklidňuje.

Požár vznikl zkratem na napájecí elektronice starého urychlovače UNILAC, který je srdcem celého centra GSI – podobné problémy s elektronikou jsou podle jaderného fyzika poměrně běžné. Připomíná například situaci z roku 2016, kdy kuna pronikla do trafostanice v CERNu a způsobila tam svým tělem zkrat, který vyřadil na nějakou dobu tamní Velký hadronový urychlovač. V tak velkých a složitých zařízeních, jako je CERN nebo německé GSI, se podle Rybáře dá podobným menším incidentům jen těžké vyhnout.

Současně tam jsou ale nastavené přísné podmínky, které mají zabránit větším negativním dopadům. „Veřejnost se opravdu nemusí bát nějakých úniků radioaktivity nebo něčeho podobného – tamní exotické materiály buď existují jen extrémně krátkou dobu, nebo se tam vyskytují v mikroskopickém množství,“ přibližuje vědec.

Zpoždění startu nového zařízení

Mluvčí GSI uvedl, že požár způsobil škody na stávajícím systému institutu, ale staveniště nového zařízení zůstalo nedotčeno. Výše škod způsobených požárem zatím není známa, jenom zatím nedokončené zařízení FAIR ale stálo už 4,3 miliard euro, v přepočtu tedy přes sto miliard korun.

Podle Rybáře mohou škody spočívat hlavně ve zpoždění startu zařízení FAIR – vědci už oznámili, že letos plánované spuštění odsouvají na neurčito.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...