Hormon lásky by mohl v budoucnu pomáhat při léčbě Alzheimerovy choroby, tvrdí vědci

Oxytocin známý jako „hormon lásky“ by se v budoucnu mohl využívat k léčbě pacientů s Alzheimerovou chorobou. Naznačila to nová studie, kterou vědci uskutečnili na mozcích myší. Její výsledky publikoval časopis Biochemical and Biophysical Research Communications.

Jenom v Česku se s demencí podle Ústavu zdravotnických informací a statistik (ÚZIS) léčí víc než sto tisíc lidí. Asi 62 tisíc z nich má diagnostikovanou přímo Alzheimerovu chorobu. Podle odhadů ale nějaké neurodegenerativní onemocnění v Česku postihuje až 150 tisíc lidí. Toto číslo přitom bude podle prognóz dál výrazně narůstat.

  • Jedná se o neurodegenerativní onemocnění mozku, které se projevuje ztrátou nervových buněk v některých jeho částech. Alzheimerova choroba je nejčastějším typem demence u lidí starších 65 let. K prvním příznakúm patří poruchy paměti, postupně se přidává poškození kognitivních a intelektuálních, ale i fyzických schopností. Onemocnění popsal v roce 1906 německý lékař Alois Alzheimer.
  • Zdroj: Wikipedie

Jednou z hlavních příčin Alzheimerovy nemoci, na kterou dosud neexistuje lék, je nahromadění proteinu zvaného amyloid beta ve shlucích kolem neuronů v mozku. To omezuje jejich aktivitu a spouští degeneraci.

Dřívější studie zjistily, že větší množství této látky v hipokampu –⁠ hlavním mozkovém centru učení a paměti –⁠ zhoršuje schopnost přenosu signálů mezi neurony. 

Naděje v podobě „hormonu lásky“

Zmíněný proces by přitom podle nového zjištění japonských vědců z Tokyo University of Science mohl zvrátit takzvaný hormon lásky oxytocin. 

Tým pod vedením profesora Akijošiho Saitóa během své studie nejprve vystavil myší hipokampus amyloidu beta –⁠ aby potvrdil, že tento protein skutečně zhoršuje signální schopnosti neuronů.

Poté vědci danou část hlodavčího mozku vystavili „hormonu lásky“. Zjistili, že potenciál přenosu signálu se mezi neurony opět zvýšil. To podle vědců znamená, že oxytocin je schopný zvrátit poškození, které způsobil právě amyloid beta. 

  • Oxytocin je peptidický hormon savců. Do krevního oběhu je uvolňován z neurohypofýzy. Uvolňuje se u žen po stimulaci prsu (například během kojení), pohlavních orgánů a v menší míře při doteku. Má vliv na porod i na kojení. Oxytocin je přezdívaný jako „hormon lásky“ nebo „hormon lásky a důvěry“.
  • Zdroj:  Wikipedie

Klíčová role receptorů

Další řada experimentů pak ukázala, že klíčovou úlohu v tomto ohledu zřejmě hrají receptory zmíněných hormonů. Když je vědci uměle blokovali, samotný oxytocin negativní účinek amyloidu beta nenapravil.

„Je to první studie na světě, která ukázala, že oxytocin může zvrátit poškození hipokampu myší vyvolaná daným proteinem,“ uvedl podle serveru EurekAlert! Saitó. Jedná se však teprve o začátek, připustil s tím, že další výzkum musí být proveden na žijících zvířatech a následně i na lidech. Až poté se bude moct „hormon lásky“ využít k léčbě Alzheimerovy choroby.

„Očekáváme, že naše zjištění otevřou novou cestu k vývoji nových léků pro léčbu demence,“ dodal Saitó.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 18 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...