Hubbleův dalekohled našel zatím nejvzdálenější hvězdu

Díky náhodnému složení mohutné kupy galaxií objevili astronomové nejvzdálenější známou hvězdu v historii. Podle astronomů může být až pětsetktrát hmotnější než Slunce. Vědci objev popsali v odborném časopise Nature.

Když se člověk podívá na noční oblohu, vidí spoustu hvězd – všechny ale leží v naší galaxii, Mléčné dráze. I s těmi nejvýkonnějšími dalekohledy lze za normálních okolností rozlišit jednotlivé hvězdy pouze u našich nejbližších galaktických sousedů. Obecně jsou vzdálené galaxie vidět jenom jako smíšené světlo miliard hvězd.

Díky jevu známému jako „gravitační čočkování“ se teď ale astronomům z Centra kosmického svítání při Institutu Nielse Bohra a DTU Space přesto podařilo objevit hvězdu na vzdálenost, na kterou je náročné odhalit i celé galaxie.

Einsteinem předpovězený kosmický dalekohled

Mezi jevy předpovězené Einsteinovou teorií relativity patří schopnost hmoty zakřivovat samotný prostor. Když světlo prochází v blízkosti hmotných objektů, jeho dráha sleduje zakřivený prostor a mění se tedy jeho směr. Pokud se mezi námi a vzdáleným zdrojem světla v pozadí náhodou nachází hmotný objekt, může tento objekt světlo vychýlit a zaostřit tedy směrem k nám – podobně jako čočka. A tím se zvětší intenzita světla.

Touto metodou se běžně objevují galaxie. Ale díky náhodě vpravdě kosmických rozměrů se galaxie v kupě s názvem WHL0137-08 seřadily tak, že zaostřily světlo jediné hvězdy směrem k nám. A tím tisícinásobně zesilily i její světlo.

Princip gravitační čočky
Zdroj: STScI/L. Hustak

Kombinace této gravitační čočky a devíti hodin expozičního času Hubbleova vesmírného dalekohledu umožnila mezinárodnímu týmu astronomů hvězdu objevit.

Ranní hvězda na druhém konci vesmíru

Astronomové hvězdě přezdívají Earendel, což pochází ze staroanglického slova znamenajícího „ranní hvězda“ nebo „vycházející světlo“. Toto jméno zpopularizoval spisovatel J. R. R. Tolkien v knize Silmarillion – postava Eärendila Námořníka patří k základu tohoto fantasy mýtu. Byl to mimo jiné dědeček elfí princezny Arwen.

Hvězda Earendel je podle výpočtů nejméně padesátkrát hmotnější než naše Slunce, ale možná až pětsetkrát a přibližně milionkrát jasnější.

Kromě toho, že pozorování Earendela je samo o sobě ohromujícím úspěchem, nabízí podle autorů objevu jedinečnou možnost zkoumání raného vesmíru. Victoria Straitová, která je spoluautorkou studie, to vysvětluje takto: „Když nahlížíme do hlubin vesmíru, díváme se vlastně také zpět v čase. Takže tato pozorování s extrémně vysokým rozlišením nám umožňují pochopit stavební kameny prvních galaxií.“

Když bylo světlo, které dnes vidíme, z Earendela vyzařováno, byl vesmír starý méně než miliardu let. To je asi šest procent jeho současného stáří. „V té době byl od Mléčné dráhy vzdálen čtyři miliardy světelných let – ale během téměř 13 miliard let, které trvalo, než k nám jeho světlo dorazilo, se vesmír rozšířil, takže nyní je od nás vzdálen neuvěřitelných 28 miliard světelných let,“ dodává Straitová.

Předchozí rekord v pozorování tak byl výrazně překován. Doposud ho totiž držela hvězda pozorovaná v době, kdy měl vesmír zhruba třetinu svého současného stáří, tedy v čase, kdy se již většina jeho struktury zformovala a vyvinula.

Tajemný Earendel

O nově objevené hvězdě se ale ve skutečností ví zatím příliš málo. Vědci dokonce přiznávají, že Earendel by v zásadě mohl být více než jednou hvězdou – může být shlukem hvězd, které se nachází velmi blízko sebe. Aby tým ověřil, jestli nemůže být pravdivá tato hypotéza, požádal o pozorovací čas na nedávno vypuštěném vesmírném dalekohledu Jamese Webba.

Hubbleův teleskop
Zdroj: ČT24/news.thomasnet.com

„Díky Jamesi Webbovi budeme moci potvrdit, jestli je Earendel skutečně jen jedna hvězda, a zároveň kvantifikovat, o jaký typ hvězdy se jedná,“ těší se profesor Sune Toft z Niels Bohr Institute, který se na studii podílel. „Webb nám dokonce umožní změřit její chemické složení.  Earendel by mohl být prvním známým příkladem nejstarší generace hvězd ve vesmíru.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...