Inženýři z Cambridge vytvořili takzvaný Třetí palec, který se dá připevnit na lidskou ruku pod malíček. Nyní v sérii experimentů ověřili, že se člověk naučí toto rozšíření těla velmi snadno ovládat – tak, že s ním bez problémů může manipulovat s předměty.
V současné době stále více vizionářů mluví o tom, že člověk by se měl „vylepšovat“, aby lépe fungoval v moderní době a mohl lépe čelit novým výzvám. Například pro Elona Muska spočívá tato adaptace v nástrojích, jež propojí lidský mozek s elektronikou – jde o rozhraní Neuralink.
Vědci z Cambridge šli jinou cestou: věří, že lepším řešením je „motorická augmentace“. Pod tímto pojmem si lze představit využití motorizovaných nositelných zařízení, jako jsou například exoskeletony nebo přídavné robotické části těla, které by měly být schopné rozšířit lidské motorické schopnosti nad rámec současných omezení, která jsou dána biologickými těly.
Cíl: zlepšit kvalitu života
Tato zařízení by měla mít dvě hlavní role: zlepšit kvalitu života zdravých lidí, kteří chtějí zvýšit svou produktivitu, ale současně by tytéž technologie měly poskytnout lidem se zdravotním postižením nové způsoby interakce s jejich okolím.
„Technologie mění samotnou definici toho, co znamená být člověkem, přičemž stroje se stále více stávají součástí našeho každodenního života, a dokonce i naší mysli a těla,“ uvedla profesorka z Cambridgeské univerzity Tamar Makinová. „Otevírají nové zajímavé příležitosti, které mohou být přínosem pro společnost. Ale je nezbytné, abychom zvážili, jestli mohou pomoci všem lidem stejně, hlavně marginalizovaným komunitám, které jsou často vyloučeny z výzkumu a vývoje inovací,“ doplnila.
A právě proto probíhal test robotického palce na tak pestrém vzorku. Vědci chytrou protézu otestovali na mladých i starých, mužích i ženách, vzdělaných i nevzdělaných. To by mělo zajistit, aby nové technologie byly inkluzivní a mohly fungovat pro každého. Výsledky byly publikovány v časopise Science Robotics.
Adoptovaný prst
Přídavný robotický palec má zvýšit rozsah pohybu uživatele, zlepšit jeho úchopové schopnosti a rozšířit tak nosnost ruky. To mu má umožnit provádět úkoly, které by jinak bylo náročné nebo nemožné provést jednou rukou, anebo provádět složité úkoly oběma rukama, aniž by musel koordinovat činnost s dalšími lidmi.
Třetí palec se nosí na opačné straně dlaně než ten biologický a ovládá se tlakovým senzorem umístěným pod skutečným palcem. Uživatel může silou zmáčknutí ovládat rozsah pohybu prstu, když se tlačítko uvolní, „robopalec“ se vrátí do původní polohy.
První verze tohoto zařízení vznikla už v roce 2022 a vědci ho od té doby otestovali na 596 lidech ve věku od tří do 96 let a z nejrůznějších demografických prostředí. Ukázalo se, že pouze čtyři lidé nebyli schopni robotický palec používat vůbec – a to buď proto, že jim pevně neseděl v ruce, nebo ho zkrátka nedokázali ovládat. Téměř všichni lidé ale dokázali augmentaci používat v podstatě ihned: 98 procent účastníků bylo schopno úspěšně manipulovat s předměty pomocí tohoto palce během první minuty používání.
Schopnosti jednotlivých účastníků se podle očekávání lišily, vědci ale neobjevili žádné větší rozdíly ve výkonnosti mezi pohlavími. Velkou roli dokonce nehrálo ani to, jestli byli uživatelé leváci, nebo praváci, a to přesto, že se palec vždy musel nosit na pravé ruce.
Starší a mladší dospělí měli při používání nové technologie podobnou úroveň schopností, další zkoumání jen v rámci věkové kategorie starších dospělých nicméně odhalilo pokles výkonnosti s rostoucím věkem. Podle výzkumníků může být tento efekt způsoben obecným zhoršováním senzomotorických a kognitivních schopností, které souvisí se stárnutím, ale může také odrážet generační vztah k technologiím.
U mladších dětí byl výkon obecně nejhorší – pravděpodobně proto, že na ně byl palec zkrátka příliš velký.
