Island bude pokračovat v lovu velryb. Letos jich může být zabito 128

Islandská vláda oznámila, že nepřestane podporovat komerční lov velryb, rozhodla o přidělení nových kvót na další rok. Řada ekologických organizací proti tomuto kroku vyjádřila své rozhořčení.

Islandská ministryně pro potraviny, zemědělství a rybolov Bjarkey Olsen Gunnarsdóttirová vydala společnosti Hvalur hf. licenci na lov plejtváků myšoků. Toto povolení je platné jen pro loveckou sezonu 2024 a povoluje lov až 99 těchto velryb v oblasti Grónska/západního Islandu a dalších 29 velryb v oblasti východního Islandu/Faerských ostrovů. Celkem tedy smí velrybáři zabít 128 velkých kytovců.

Island přitom v minulých letech zvažoval, že by komerční lov velryb zakázal úplně – respektive by už nedával soukromým společnostem licenci, která by jim to umožňovala. V červnu 2023 oznámila tehdejší islandská ministryně odpovědná za lov velryb Svandís Svavarsdóttirová, že lov velryb bude odložen až do konce srpna 2023, čímž se fakticky zrušila většina velrybářské sezony. Později se totiž už migrující plejtváci v islandských vodách v podstatě nevyskytují.

Porušení předpisů

Důvodem tehdejšího zastavení lovu byly výsledky vyšetřování nezávislých pozorovatelů. Ti v sezoně 2022, kdy Island ulovil 148 kytovců, popsali řadu porušení předpisů, jimiž je velrybolov v této zemi svázán.

V letních měsících loňského roku proběhl na Islandu další proces podrobnějšího přezkoumání, a na jeho základě a po zavedení některých nových požadavků povolil příslušný ministr, aby obě poslední velrybářské lodě v zemi zahájily lov velryb v září 2023.

Během několika dní po opětovném zahájení sezony se ale jedna z nich musela vrátit do přístavu, když se ukázalo, že porušuje islandské zákony o dobrých životních podmínkách zvířat: jedna z velryb totiž umírala přehnaně dlouho a bolestivě. V důsledku toho se flotile povedlo do konce sezony na konci září ulovit celkem pouze 23 plejtváků ze 161 povolených.

K ukončení lovu vyzvali Mamoa i Goodallová

V polovině září předložilo 15 islandských poslanců nový návrh zákona, který úplně zakazuje lov velryb v zemi. Tvrdí, že velrybářství porušuje islandské zákony o ochraně zvířat, ohrožuje tamní ekonomiku a také jsou kvůli němu ohroženy obchodní vztahy s řadou zemí.

Tento návrh pak dostala k připomínkování veřejnost, která tohoto práva bohatě využila. Vyjádřili se k němu například herec a aktivista Jason Momoa a ekoložka Jane Goodallová – oba vyzvali ostrovní zemi k definitivnímu ukončení lovu velryb. Jedním ze silných argumentů proti bylo například i to, že na samotném Islandu není pro velrybí maso žádný významný trh – většina se vyveze do Japonska, kde je po něm naopak poptávka vysoká.

Jak se loví plejtváci

K lovu plejtváků myšoků, kteří mohou měřit až dvacet metrů a vážit 48 tun, je zapotřebí specializovaných lodí, jež musí mít dostatečné rozměry a speciální vybavení.

Tím hlavním je velrybářské dělo, které vystřeluje harpunu s výbušnou hlavicí. Tato harpuna s lanem je navržena tak, aby zasáhla velrybu v oblasti hlavy a explodovala, ale současně zůstala sama natolik neporušená, aby pak uvázla v těle zvířete. Lovci pak mohou mrtvého kytovce vytáhnout na palubu a tam se zpracuje. Pokud se nepodaří plejtváka zabít prvním výstřelem, použije se druhá rána.

Opuštěné a nepoužívané velrybářské lodě na Islandu
Zdroj: Wikimedia Commons/ Vincent van Zeijst

Podle studie o lovu velryb v roce 2022 z 58 velryb, jejichž úhyn byl sledován, jich 41 procent nezemřelo okamžitě, přičemž medián doby do smrti byl 11,5 minuty. Dvěma velrybám trvalo více než hodinu, než uhynuly.

Nová pravidla

Od srpna platí nová omezení a pravidla ohledně lovu velryb – právě jejich existence byla argumentem, proč se lov opět prodloužil na další rok. Měla by umožnit, aby zvířata méně trpěla a jejich smrt přicházela rychleji.

Lov velryb nyní musí probíhat za denního světla a za podmínek, které musí umožňovat, aby zvíře zemřelo okamžitě – velrybáři nyní musí například zohlednit faktory, jako je výška vln, povětrnostní podmínky a viditelnost.

Ekologické organizace, jež proti lovu plejtváků vystupují, ale tvrdí, že jde jen o kosmetické změny, které nemohou nic zásadního změnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 56 mminutami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 15 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 16 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 17 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 19 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.