Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.

Popisy černých děr se dělí na dvě kategorie – buď jde o až poetická vyprávění o dírách v časoprostoru, zborcené realitě poskládaná v nekonečně husté hmotě, anebo složité rovnice, které jsou v podstatě pro většinu lidí nepochopitelné. Ale jak ve skutečnosti vypadají?

Teprve před několika lety zveřejnili vědci snímky černých děr, které veřejnosti vyrazily dech, ale ty o podobě černých děr vlastně říkají pozoruhodně málo. „To, co vidíte na těchto snímcích, není samotná černá díra, ale spíše horká hmota v jejím bezprostředním okolí,“ vysvětluje profesor Luciano Rezzolla, který spolu se svým týmem z Goethe University ve Frankfurtu sehrál klíčovou roli v těchto objevech. „Dokud se hmota stále otáčí mimo horizont událostí – než je nevyhnutelně vtažena dovnitř – může vysílat poslední signály světla, které můžeme v zásadě detekovat.“

Stín temnoty

Snímky černé díry tedy neukazují přímo ji, ale v podstatě spíše její stín. Tento objev otevřel možnost podrobně prozkoumat teorie, které stojí za těmito extrémními kosmickými objekty, a pokusit se odvodit od tvaru stínu a dalších informací opravdovou podobu černé díry.

Základem je stále ještě sto let stará Einsteinova obecná teorie relativity, která se považuje za zlatý standard ve fyzice, pokud jde o popis prostoru a času. Předpovídá existenci černých děr včetně jejich zvláštností, jako je takzvaný horizont událostí, za nímž mizí vše, co ho překročí, z vesmíru – podle některých hypotéz dokonce i informace.

„Existují ale i jiné, stále hypotetické teorie, které také předpovídají existenci černých děr. Některé z těchto přístupů vyžadují přítomnost hmoty s velmi specifickými vlastnostmi, nebo dokonce porušení fyzikálních zákonů, které v současné době známe,“ říká Rezzolla.

Spolu s kolegy z Tsung-Dao Lee Institute v Šanghaji představil tento frankfurtský fyzik v časopise Nature Astronomy novou možnost, jak tyto alternativní teorie ověřit a zjistit, jak by mohly černé díry vypadat – respektive jestli má vůbec smysl snažit se tyto objekty vůbec popsat nějakým tvarem. Zatím k něčemu takovému chyběla vědcům data.

Einstein měl nejspíš opět pravdu

Díky tomu teď astrofyzici představili první komplexní popis toho, jak se různé typy hypotetických černých děr odchylují od teorie relativity a jak se to odráží v jejich stínových obrazech. Vycházeli přitom z trojrozměrných počítačových simulací, které replikovaly chování hmoty a magnetických polí v zakřiveném časoprostoru obklopujícím černé díry. Z těchto simulací pak vědci vygenerovali syntetické obrazy zářícího plazmatu.

Právě jeho „chapadla“ nebo „vlasy“, které kolem černé díry šlehají, mohou připomínat v simulacích tvar slavného hlavolamu Jaroslava Foglara ježek v kleci – jen bez klece. Ukazuje to prostřední sada snímků na úvodní fotografii článku.

Dokázali tak něco, co až doposud věda neuměla: změnili černé díry na testovatelné objekty. Výsledky jsou zatím vzhledem k tomu, že jde o první takový pokus, velmi nejisté, ale nejlépe v nich vychází modely založené na Einsteinově teorii. Několik velmi exotických možností už dokonce vědci dokázali vyloučit.

Například je nepravděpodobné, že by dvě černé díry v centru M87 a v srdci naší Mléčné dráhy byly takzvanými nahými singularitami, tedy hypotetickými černými dírami bez horizontu událostí nebo červími dírami (tedy jakýmisi zkratkami, které propojují dvě místa v časoprostoru) – to jsou jen dvě z mnoha dalších teoretických možností, které je třeba ověřit.

„I zavedená teorie se musí neustále testovat, především u tak extrémních objektů, jako jsou černé díry,“ dodává fyzik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...