Kalifornští vědci formulují novou zprávu pro mimozemské civilizace. Oxfordský vědec před tím varuje

Na začátku dubna přišel projekt Galaktický maják vedený profesorem Jonathanem Jiangem z Laboratoře tryskového pohonu NASA při Kalifornském technologickém institutu s návrhem nového poselství pro mimozemské civilizace. Oxfordský akademik z Institutu pro budoucnost lidstva ovšem varuje, že tato podoba vzkazu mimozemšťanům nemusí být pro lidstvo dobrým řešením.

Nový vzkaz by měl být vyslán do vesmíru při snaze navázat kontakt s jinými civilizacemi a navázat na poselství, která už lidstvo vyslalo v rámci misí Voyager.

„Navrhovaná zpráva obsahuje základní matematické a fyzikální pojmy, které se dají využít pro vytvoření univerzálního komunikačního prostředku. Kromě nich jsou součástí poselství i informace o biochemickém složení života na Zemi, přesně vyznačená poloha Sluneční soustavy v Mléčné dráze vzhledem ke známým kulovým hvězdokupám, ale také digitalizovaná vyobrazení Sluneční soustavy a zemského povrchu,“ uvádí se v článku, který vyšel na odborném serveru Arxiv. Zpráva má být zakončena digitalizovanými obrázky lidské postavy a výzvou pro případné inteligentní příjemce, aby na ni odpověděli.

Profesor Anders Sandberg, který působí na Institutu budoucnosti lidstva Oxfordské univerzity, ale pokládá takto formulovanou zprávu projektu Galaktický maják za špatný nápad, který by mohl být dokonce i potenciálně nebezpečný. „Základní výsledek může spočívat v tom, že buď nás mimozemšťané mohou kontaktovat a budou přátelští, anebo budou nebezpeční. Dalo by se říci, že riziko ohrožení druhu by mělo větší váhu než ten přínos,“ řekl Sandberg v pořadu Today Programme rozhlasové stanice Radio 4.

„A mnoho lidí by samozřejmě řeklo, že jsme primitivní mladý druh a v historii Země jsme už viděli, že pokud se střetne silná civilizace s primitivnější společností, obvykle to pro primitivní společnost nedopadne dobře,“ popsal vědec další hrozbu. „To je sice trochu zjednodušené, ale existují důvody k obavám, že bychom možná neměli jen tak bezmyšlenkovitě vysílat zprávy.“

Temný les varuje

I kdyby byla většina druhů neškodná, podle takzvané Teorie temného lesa by stačilo, aby jeden vyspělý druh učinil racionální rozhodnutí a způsobil by v kosmu obovskou zkázu.

Tu rozvinul ve své sci-fi trilogii Vzpomínka na Zemi čínský spisovatel Liou Cch'-sin. Zjednodušeně řečeno říká, že každá životní forma se bude snažit, aby zůstala naživu. Přitom ale nemůže znát záměry jiných mimozemských druhů. Některé mohou být laskavé, jiné nepřátelské. I kdyby život tam venku nebyl nepřátelský, stále se bude rozpínat ve vesmíru s omezenými zdroji, což zvyšuje pravděpodobnost konfliktu s jinými druhy, kteří potřebují tytéž zdroje.

Vzhledem k těmto faktorům kniha konstatuje, že veškerému inteligentnímu životu ve vesmíru zbývá vlastně jen jedno realistické a bezpečné řešení: pro jistotu vyhladit všechny ostatní formy života dříve, než budou moci udělat totéž jim.

Tým, který stojí za projektem Maják v galaxii, v tuto hypotézu nevěří. Podle něj je předpoklad, že jakákoli mimozemská inteligence, která zprávu najde, bude nepřátelská, nepravdivý. „Logika napovídá, že druh, který dosáhl dostatečné složitosti k tomu, aby mohl komunikovat ve vesmíru, by s velkou pravděpodobností také dosáhl vysoké úrovně vzájemné spolupráce,“ uvedli vědci.

Fermiho paradox

Ve vesmíru by statisticky mělo být vzhledem k jeho velikosti obrovské množství inteligentních civilizací, ale přesto se po nich nepodařilo najít jedinou stopu. Tohoto paradoxu si jako první všiml už před asi sto lety ruský vědec Konstantin Ciolkovskij, ale formuloval ho až v padesátých letech Ital Enrico Fermi.

Od té doby přicházejí s možnými vysvětleními vědci i spisovatelé. Hypotéz jsou desítky, možná i stovky. Dělí se ale vlastně jen do tří základních kategorií: mimozemšťané neexistují, protože každá civilizace je po nějaké době zničena nebo zanikne; mimozemšťané existují, ale zatím nedošlo ke kontaktu; mimozemšťané existují a část lidstva s nimi komunikuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...