Každodenní procházka nebo cvičení mohou zabránit desetině předčasných úmrtí, ukazuje rozsáhlá analýza

Člověk nemusí být běžec nebo se aktivně věnovat nějakému sportu, aby mohl pocítit pozitivní dopady pravidelného pohybu. Dostačující by mohla být i rychlá každodenní procházka, vyplývá z britské studie. Pouhých 11 minut chůze denně by podle ní mohlo zabránit každému desátému předčasnému úmrtí.

Většině lidí se nedaří cvičit doporučovaných 150 minut týdně. Alespoň nějaký pohyb je však lepší než žádný, tvrdí vědci z Cambridgeské univerzity. Britské zdravotnictví NHS doporučuje, aby se lidé každý týden 150 až 300 minut věnovali fyzické aktivitě, která zvedá tep, nebo 75 až 150 minut týdně intenzivnímu cvičení, při kterém se zadýchají.

Tým vědců analyzoval stovky předchozích studií o přínosech fyzické aktivity a dospěl k závěru, že i polovina doporučeného pohybu může zabránit každému dvacátému kardiovaskulárnímu onemocnění a skoro každému třicátému případu rakoviny. V praxi se jedná o 75 minut pohybu týdně v podobě rychlé chůze, jízdy na kole, chození po horách, tance či tenisu. To znamená 11 minut denně.

Pohyb předchází rakovině i nemocem srdce

„Měli byste cítit, že se hýbete, vaše srdce bude bít rychleji, ale nebudete mít nutně pocit, že se zadýcháváte,“ říká vedoucí výzkumu Soren Brage. Podle jeho zjištění takové množství pohybu snižuje riziko vzniku srdečních onemocnění a mrtvice o 17 procent a rakoviny o sedm procent.

Pravidelné cvičení snižuje množství tělesného tuku a krevní tlak a zároveň dlouhodobě zlepšuje kondici, spánek, a je dobré pro srdce.

Přínos cvičení byl ještě větší u snižování rizika specifických druhů rakoviny, jako je rakovina hlavy a krku, žaludku a leukémie, ale menší u rakoviny plic, jater, endometria, tlustého střeva a prsu.

Každému se ale nedaří cvičit po doporučovanou dobu; dva ze tří lidí uvádějí, že týdně provozují méně než 150 minut (2,5 hodiny) méně intenzivního cvičení; méně než jeden z deseti lidí cvičí více než 300 minut (pět hodin) týdně.

„Pokud patříte k těm, pro které je představa 150 minut středně intenzivní fyzické aktivity týdně poněkud skličující, pak by pro vás naše zjištění měla být dobrou zprávou,“ říká Brage. „Jestliže zjistíte, že 75 minut týdně zvládáte, můžete zkusit postupně zvyšovat intenzitu pohybu až na celou doporučovanou dobu,“ dodal.

Analýza, která vyšla v odborném časopise British Journal of Sports Medicine, se zabývala předchozími publikovanými výzkumy o přínosech cvičení v téměř 100 rozsáhlých studiích a téměř 200 recenzovaných článcích. Vědci vypočítali, že pokud by všichni účastníci studií cvičili alespoň 150 minut týdně, tedy po plnou doporučenou dobu, předešlo by se přibližně jednomu ze šesti předčasných úmrtí.

K dosažení cíle podle vědců stačí změnit jen některé návyky, například chodit do práce pěšky nebo jezdit tam na kole místo autem. Doporučují také, aby byli rodiče a prarodiče aktivní při hrách s potomky či vnoučaty.

NHS doporučuje dospělým také dvakrát týdně cvičením posilovat svaly. Počítá se jóga, pilates, zvedání činek, těžká práce na zahradě a nošení těžkých nákupních tašek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 54 mminutami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 15 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 16 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 17 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 19 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.