Kochleární implantáty darují sluch dětem i dospělým. Místo ticha nebo šumění slyší přirozené zvuky světa

Kochleární implantáty jsou sice velmi drobné, ale dokázaly jen v Česku vrátit sluch stovkám lidí. Prototyp tohoto zařízení vyvinul v 80. letech minulého století australský lékař Gream Clarke a voperoval jej prodavači, který ohluchl při autonehodě.

Paní Andrea Šidlová má kochleární implantát aktivovaný od ledna letošního roku. „Většinu života jsem měla naslouchátko a ztráta sluchu se mi zhoršovala jen po procentech. Poslední rok to ale šlo rychle dolů, to jsem ztratila asi 35 procent sluchu,“ popisuje. „Nemohla jsem telefonovat, přestala jsem ostatním rozumět, ty problémy byly opravdu velké a zhoršovaly se,“ líčí.

Protože nepomohlo žádné naslouchátko ani jiné řešení, ukázalo se, že jediným řešením je pro ni kochleární implantát, který by jí mohl pomoci vrátit se do běžného života slyšících lidí.

Implantát byl aktivován asi měsíc po operaci a změna byla zásadní: „Byla jsem úplně nadšená,“ popisuje svůj první dojem. „Byl to nový život, normálně jsem hned a všechno slyšela. Ne nějak elektronicky, ale zcela přirozeně. Teď mě mrzí, že jsem tak dlouho trpěla s naslouchátky. Kdybych to věděla dřív, nemusela jsem ten stav snášet tak dlouho.“

Stejně jako řada jiných pacientů totiž o možnosti implantátu vůbec netušila –⁠ zjistila to až po setkání se specialistou.

Nahrávám video

Příběh kochleárního implantátu

Otec australského vědce a lékaře Graema Clarka byl nedoslýchavý a na každé přání zákazníků své lékárny musel reagovat žádostí, aby mluvili hlasitěji. To obtěžovalo jeho samotného i nakupující. A tak se Clark mladší rozhodl, že s tím něco udělá.

Na konci 60. let minulého století zahájil výzkum, na jehož konci se zrodil přístroj, který alespoň částečně navrací sluch neslyšícím. Jako první na světě obdržel Clarkův kochleární implantát (sluchovou neuroprotézu) 1. srpna 1978 Australan Rod Saunders.

Jak slyšíme s kochleárním implantátem
Zdroj: Cochlear/Wikipedia.org

Kochleární implantát je složité elektronické zařízení, které se skládá ze dvou částí. Při operaci se pod kůži do jamky kosti skalní voperuje malý přístroj, z něhož vedou elektrody do části vnitřního ucha zvané hlemýžď.

Vnější část je tvořena řečovým procesorem a mikrofonem s vysílací cívkou, které jsou umístěny za uchem a slouží k přenosu informace do vnitřního přijímače. Tam je informace dekódována a odeslána do elektrod umístěných v hlemýždi, kde stimulují sluchový nerv. Další variantou je, že řečový procesor nosí pacient místo za uchem zavěšený libovolně na těle, například za opaskem.

Zprostředkovaný zvuk je normálnímu sluchovému vjemu pouze podobný, nikoli s ním totožný. Pacienty tak mnohdy čeká po operaci dlouhá rehabilitace. Přístroj je určený jen pro osoby, u nichž je poškozeno vnitřní ucho, ale mají zachovaný sluchový nerv.

Prodavač Saunders totálně ohluchl při autonehodě a Clark si vybral tohoto zpěváka kostelního sboru kvůli jeho hudebnímu sluchu. Jedna z nejslavnějších operací v historii trvala osm hodin a nejčastěji se uvádí, že prvním zvukem, který Saunders poté uslyšel, byla britská hymna. Některé zdroje ale hovoří o australské hymně a o známé australské písni Waltzing Matilda, která se v Česku proslavila pod názvem Hádej, Matyldo.

Komerčně vyrábět se začal implantát v roce 1982 a v roce 1985 získal souhlas od amerických úřadů. Implantát se postupně zdokonaloval a v roce 1985 byl poprvé voperován dítěti. Přístroj vyráběla firma Telectronics, která se přejmenovala nejdříve na Nucleus a poté dostala současný název Cochlear. Tato společnost má nyní největší podíl na světovém trhu s těmito zařízeními.

Kochleární implantáty a děti

Protože tento přístroj pomáhá slyšet pacientům s vrozenou nebo získanou ztrátou sluchu, kterou způsobilo poškození jemných struktur vnitřního ucha, velmi často se používá k tomu, aby vrátil sluch dětem –⁠ u dospělých byl dlouho považován za mnohem méně účinný.

Podle Světové zdravotnické organizace je ztráta sluchu druhým nejtěžším postižením hned za postižením mentálním. Poruchu sluchu mají zhruba tři z tisícovky novorozenců, z nich třetina těžkou.

Kochleární implantát způsobuje převrat v rozvoji dětí, kterým je voperován. S dobrou rehabilitací mají šanci naučit se mluvit a zhruba 60 procent studuje na běžných školách, řada absolvuje i vysokou školu. V každodenním životě se obejdou bez tlumočníka, mnozí se naučí i cizí řeči, dokážou poslouchat hudbu a telefonovat.

Optimální je, když dítě dostane přístroj mezi jedním až třemi roky, nejpozději ale do šestého roku věku, protože pak už mozek přepojí sluchové centrum pro jiné účely a implantát nedokáže tak dobře využít. Operaci předchází důkladné vyšetření, po ní nastavování přístroje podle toho, jak se pacient učí slyšet v průběhu několikaleté rehabilitace.   

První kochleární implantace v České republice byla provedena chirurgy Milošem Valvodou a profesorem Janem Betkou z Kliniky ORL 1. LFUK v roce 1987 a byla završením několikaletého úsilí výzkumné skupiny kolem inženýra Jaroslava Hrubého. Jeho motivací byla hluchota dcery, která přišla o sluch po proběhlém zánětu mozkových blan.

Od roku 1987 bylo v České republice implantováno přibližně 600 dospělých pacientů. Program kochleárních implantátů v České republice pro děti spustil pro veřejnost v roce 1993 Zdeněk Kabelka. V dětství implantovaných pacientů je v ČR přibližně 900, řada z nich již dosáhla dospělého věku a kochleární implantát jim pomohl dosáhnout vzdělání a co nejlepšího pracovního uplatnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...