Kojenci vylučují látku, která zvyšuje agresivitu u žen a snižuje u mužů, naznačuje studie

Vědci popsali, že chemické látky, které se uvolňují z hlaviček kojenců, mohou měnit agresivitu jejich rodičů. Zajímavé je, že zatímco mužům ji snižují, u žen ji zvyšují.

Mezi vědci už desítky let existuje spor o lidské feromony. Jeho jádrem je otázka, jestli u lidí tyto chemické sloučeniny fungují podobně jako u zvířat – tam mají nejrůznější funkce spojené hlavně s pářením nebo agresivitou. Tato představa, že něco ovlivnily feromony, je mezi lidmi velmi oblíbená, ale důkazů věda příliš nemá.

  • Feromon (z řeckého pherein – přenášet a hormon – stimulovat) je substance sloužící jako chemický signál produkovaný jedním organismem za účelem ovlivnění chování jedinců stejného druhu. Feromony jsou tedy přírodní chemické látky vytvářené organismem a šířené za účelem vnitrodruhové komunikace. Na rozdíl od běžných vůní je ale nelze zaznamenat čichovými žlázami, ale je k tomu nutný takzvaný Jakobsonův orgán.

Teď ale vyšla studie, která by mohla skeptický pohled na sílu feromonů změnit. Její autoři totiž rozpoznali nečekané funkce sloučeniny, která dostala jméno hexadecanal, říká se jí zkráceně HEX. Nemá žádnou vůni a vylučují ji lidé – zejména malé děti. Podle vědců má zajímavé účinky, které se liší podle toho, které pohlaví ji vnímá. U mužů snižuje agresivní chování, ale u žen ho naopak podporuje.

„Nemůžeme říci, že se jedná přímo o feromon,“ uvedl hlavní autor studie Noam Sobel, neurolog z Weizmannova vědeckého institutu. „Můžeme ale říci, že se jedná o molekulu vytvářenou lidským tělem, která předvídatelným způsobem ovlivňuje lidské chování, konkrétně agresivní tendence.“

Lidé vylučují HEX z kůže, slin a výkalů. A také jde o jednu z nejčastějších molekul, které děti vylučují v oblasti hlavy. Už dříve se prováděly testy této látky na myších – ukázalo se, že když se izoluje a vypustí ve formě plynu mezi myši, má na zvířata silně uklidňující účinek.

V Sobelově laboratoři proto vznikl experiment, který měl otestovat, jak HEX funguje na lidi. Vytvořila ho Eva Mishorová pomocí série videoher. Byly tak těžké, že měly u 126 účastníků studie vyvolat změřitelný stres. Půlka lidí měla při hře na horním rtu proužek napuštěný vůní s látkou HEX, druhá půlka měla stejný proužek se stejnou vůní, ale bez příměsi HEXu.
Výsledky byly zajímavé. Ukázalo se, že „čichání“ HEXu mělo rozdílný vliv na muže a ženy, popsali autoři studie v odborném časopise Science Advances. Ženy vystavené této chemické látce se chovaly o 19 % agresivněji, zatímco muži byli o 18,5 % méně agresivní.

Kontrolní experiment

Tyto výsledky byly statisticky dost významné, vědci ale přesto přišli ještě s jedním dalším experimentem. V něm porovnávali, jak se lidé chovali ve stresu, když cítili HEX nebo jinou látku – ale navíc ještě sledovali, jak se tyto změny odráží v mozku.

Využili na to skener funkční magnetické rezonance. HEX i v tomto pokusu zvyšoval agresivitu u žen (v průměru o 13 %) a tlumil agresivitu mužů (o 20 %). Chemická látka měla ale také odlišné účinky na mozkovou aktivitu, protože u žen snižovala nervovou komunikaci mezi oblastmi mozku, které řídí agresi, a u mužů komunikaci mezi těmito oblastmi naopak posilovala.

Studie poskytuje podle autorů „docela přesvědčivý důkaz, že HEX může měnit agresi u lidí způsobem specifickým pro pohlaví.“ Vědci dokonce přišli s hypotézou, k čemu se takový mechanismus u lidí vyvinul. Myslí si, že souvisí s přežitím kojenců. Protože HEX je jednou z nejčastějších molekul, které děti vylučují ze své hlavy, mělo by to pro ně mít nějaký smysl, jinak by příroda do něčeho tak energeticky nákladného neivestovala.

Vědci předpokládají, že právě v tomto věku mají děti hlavičky nejčastěji u rodičů, proto by vliv měl být nejsilnější. U matek je silnější agrese výhodná pro lepší obranu potomka, u otce je naopak umírnění agrese skvělé proto, že právě oni u savců na své potomky častěji útočí.
Ve skutečnosti jsou ale jakákoli vysvětlení, jak může HEX ovlivňovat lidi, zatím opravdu jen spekulací. Autoři totiž neprokázali, že by kojenci nebo dospělí uvolňovali dostatečné množství HEXu, aby to stačilo ke změně lidského chování. Je tedy také možné, že jde jen o nějaký relikt z dávné minulosti, než evoluce člověka změnila do dnešní podoby.

 Vědci by chtěli ve svém výzkumu pokračovat, právě proto, jak složité téma to je.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...