Které zvíře je nenahraditelné? Pátral po tom americký paleontolog

Informace o tom, jak vymírala zvířata v době ledové, mohou vrhnout nové světlo na to, jak bude probíhat vymírání v nejbližší budoucnosti – a také, jaké budou jeho důsledky.

Vědec Matt Davis popsal, jak se lidstvo může poučit z masového vymírání, které zasáhlo Zemi v době ledové. Podle jeho práce již brzy vymře tolik savců, jako v době ledové všech druhů zvířat dohromady. „Duchové zvířat z doby ledové nám mohou dát lekci o tom, co se stane s ekosystémem, když jeho nejdůležitější články vyhynou,“ uvedl výzkumník z Yale University.

Sledoval dějiny vymírání několika klíčových druhů savců a roli, jakou měli v jejich životním prostředí. Výsledek zveřejnil v lednovém čísle odborného časopisu Proceedings of the Royal Society B. Podle Davise je pozitivní zprávou, že přestože tehdy zasáhlo vymírání výrazná a důležitá zvířata, na ekosystémy to mělo jen relativně malý dopad. Negativní zprávou naopak je, že vymírání v současnosti postihlo Zemi natolik, že momentálně ztrácíme tolik druhů savců, jako Země všech druhů zvířat za celé období nehostinné doby ledové – respektive dob ledových.

Nahrávám video

Během doby ledové zmizelo velké množství velkých druhů zvířat, prokázala studie, která sledovala 94 největších druhů savců (včetně člověka) od roku 50 000 př. n.l. v Severní Americe. Přestože šlo o ty největší druhy tehdy žijících zvířat, byl dopad jejich zmizení z planety na funkční biodiverzitu relativně malý. Celkem zmizelo během dob ledových 38 procent druhů těchto savců. V současnosti je však situace výrazně horší.

Stan už se naklání

„Můžete si to (ekosystém, pozn. redakce) představit jako velký stan, kde každý zvířecí druh drží jednu z tyčí, aby udržela stan stát, “popsal Davis. „Když lidé poprvé dorazili do Severní Ameriky, přišli jsme o velké množství druhů, takže se část stanu zřítila, ale ne tak velká, jak jsme si doposud mysleli. Nicméně teď už tyče stanu drží jen několik zvířat. Když zemřou, celý stan se může zřítit.“

Davisův výzkum ukázal, jaký je vztah mezi funkční diverzitou a pravděpodobností vyhynutí. Byly ty nejodlišnější druhy zvířat těmi nejohroženějšími? Ukázalo se, že ne – druhy, které přežily do současnosti, byly svým způsobem života stejně rozmanité jako ty, které vymřely. A zvířata dokázala velmi úspěšně nahradit role v ekosystému po tvorech, kteří vymřeli. Například mamuti byli v podstatě nezastupitelní a nenahraditelní – už jen pro jejich velikost. Tak velké zvíře má zcela mimořádný dopad na ekosystém; prokázaly to i výzkumy na dnešních slonech.

Některá zvířata jsou dnes již nenahraditelná

Přesto se jiným velkým savcům v Severní Americe podařilo nahradit roli mamutů docela úspěšně. Šlo zejména o zvířata, která se do Ameriky dostala s Evropany – ta podle Davise významně pomohla obnovit funční diverzitu na kontinentu. Například osel domácí velmi dobře nahradil v ekosystému roli obřího vymřelého pozemského lenochoda.

Dnešní situace je ale zcela odlišná; vyhynutím jsou ohrožení již i tvorové, jejichž role v ekosystému je zcela nenahraditelná: neexistuje zvíře, které by lovilo jako lední medvěd, nebo by suplovalo roli mravenečníka velkého a jeho jedinečný způsob života i to, co dělá v ekosystému. „Zkoumat minulost zachovanou ve fosiliích nám umožňuje přesněji předvídat budoucí masová vyhynutí,“ dodal vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 18 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...