Kvůli tání v Arktidě se mezi mořskými savci rychleji šíří smrtící virus, ukázal výzkum

Změna klimatu může usnadňovat šíření nebezpečného viru mezi mořskými savci, jako jsou tuleni, vydry nebo lachtani. Poukázala na to studie, kterou nedávno publikoval odborný časopis Scientific Reports. Tání arktického ledu totiž umožňuje těmto živočichům proplouvat z Atlantského oceánu do vod severního Pacifiku, což přispívá k šíření viru.

Vědci během 15leté studie pozorovali mořské živočichy v arktických oblastech – a to pomocí satelitu. 

Konkrétně se výzkumníci zaměřili na šíření smrtícího viru PDV (Phocine Distemper Virus). Toto onemocnění se v uplynulých dekádách objevuje v severních oblastech Atlantiku. V posledních letech ale nemoc postihuje i mořské savce žijící ve vodách Pacifiku. 

PDV se podobá psince: virus ochromuje imunitní systém infikovaného zvířete a druhotné nemoci jako zápal plic pak vedou k rychlé, ale bolestivé smrti.

Tání ledu a uvolnění mořských cest

Vědci během studie zjistili, že daná smrtící nemoc se v Pacifiku nejvíce vyskytovala v teplých letech. Výrazný úbytek arktického ledu totiž způsobil, že se mořští savci mohli volně pohybovat mezi atlantickými a pacifickými oblastmi. Živočichům se totiž otevírají mořské cesty, které byly po tisíce let neprůchodné.   

Výrazný nárůst viru PDV zaznamenali v Pacifiku výzkumníci v letech 2003 a 2004. Šíření nemoci přitom v roce 2002 předcházelo rekordní tání ledu. Testy tehdy ukázaly, že choroba postihla v severním Tichém oceánu asi 30 procent tamní populace lachtana ušatého. Výskyt PDV se pak zvýšil také v roce 2009 – znovu rok po dalším rozsáhlém tání. 

Hrozba stále častějších epidemií

Autoři studie proto varují, že spolu s postupující změnou klimatu by epidemie tohoto onemocnění mohly tichomořské tuleně, vydry či lachtany ohrožovat stále častěji.   

„Úbytek mořského ledu způsobil, že tamní živočichové hledají potravu v nových oblastech a odstraňování této fyzické bariéry jim umožňuje pohybovat se novými cestami,“ vysvětlila pro BBC spoluautorka studie Tracey Goldsteinová z Kalifornské univerzity v Davisu. 

Do vzájemného styku tak podle Goldsteinové přicházejí zvířata, která by se jinak nepotkala. To usnadňuje podmínky pro přenos nebezpečných chorob.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 52 mminutami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 15 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 16 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 17 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 19 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.