La Niňa se chová podivně, meteorologové se snaží předpovědět, jak ovlivní zimu

Jaká bude letošní zima, zajímá nejen politiky a energetiky, ale každého, kdo musí platit účty za plyn a elektřinu. Výhled se pokoušejí meteorologové zjistit už nyní – a začínají vždy pohledem do Tichého oceánu na chování jevu La Niňa.

Počasí na planetě vykazuje často zajímavé spojitosti mezi děním v různých od sebe i poměrně vzdálených regionech. Obvykle se v této souvislosti mluví o oscilacích a jednou z těch často skloňovaných je El Niňo/ La Niňa v Tichém oceánu.

O El Niňu hovoříme jako o teplé fázi, která se projevuje nárůstem teploty povrchové vody moře ve východní části tropického Pacifiku, zatímco La Niňa je studená fáze, kdy je teplota na východě Tichého oceánu naopak výrazně nižší, než odpovídá dlouhodobému průměru. Nejde ale jenom o dění v Pacifiku; změna v teplotních poměrech oceánů se totiž projevuje i změnou počasí, a to nejen v oblastech obklopujících Tichý oceán.

El Niño-Southern Oscillation – neboli ENSO
Zdroj: Wikimedia Commons

Aktuálně zažíváme u La Nini neobvyklou dlouhou fázi. Začala už na podzim roku 2020 a podle prognóz bude pokračovat nejméně do konce tohoto, respektive spíš až začátku příštího roku. Půjde tedy o La Niňu, která ovlivní tři po sobě jdoucí zimy na severní polokouli a léta na jižní polokouli.

Něco takového se naposledy stalo v roce 1950, jde tedy o mimořádně výjimečnou událost. Samozřejmě, že během uplynulých dvou let intenzita jevu mírně kolísala, přesto se stále jedná o La Niňu, která začala v září před dvěma lety. Během nadcházející zimy by měla začít slábnout a postupně skončit. Později během příštího roku ji může vystřídat naopak teplá fáze El Niňo. 

Dlouhotrvající existence La Nini se projevuje dočasným zpomalením nárůstu globální teploty vzduchu – to však dlouhodobý trend oteplování nezastaví ani nezvrátí. Dopady jsou v některých oblastech sice pozitivní, obecně ale převažuje spíš negativní dopad. Jde především o dlouhotrvající sucho v oblasti východní Afriky (hlavně Somálska a Etiopie) a v jižní části Jižní Ameriky, což dopadá na neúrodu a nedostatek potravin. Naproti tomu jihovýchodní Asie, a zejména východní Austrálie hlásí nadprůměrné srážky – ty zaznamenal ostatně i Nový Zéland.

Jaká bude zima?

Zajímavá je v této souvislosti i otázka, jestli a případně jakým způsobem může pokračující fáze La Nini ovlivnit počasí v Evropě během tohoto podzimu a blížící se zimy, na kterou se upíná pozornost zejména kvůli cenám energií.

Můžeme začít u historické analogie – během zimního výskytu La Niňa na přelomu let 2010 a 2011 to pro velkou část Evropy včetně českého území znamenalo poměrně chladnou zimu. Studený byl zejména prosinec, částečně i únor. A nebyla ani nouze o sníh.

Na rozdíl od severní Ameriky je ovšem vazba mezi počasím v Evropě a děním v Pacifiku velmi omezená a cirkulaci v euroatlantickém prostoru ovlivňuje mnohem výrazněji řada jiných oblastí, zejména pak Arktida. Jinými slovy, pro odhad charakteru zimy pouhý výskyt jevu La Niňa příliš nepomůže. 

Jistou představu nabízejí až čerstvé sezónní předpovědi. Ty v sobě pochopitelně zahrnují celý komplex možných faktorů na Zemi, shodují se ale v tom, že nás čeká spíš teplejší podzim. To nevylučuje občasné vpády chladnějšího vzduchu, ale zatím to na brzký příchod zimního počasí nevypadá.

Evropská předpověď zimy
Zdroj: ECMWF
Americká předpověď zimy
Zdroj: NOAA

Vlastní zima je poměrně vzdálená, a tak není divu, že i modely produkující sezónní výhledy se poněkud liší. Americký model dlouhodobě preferuje teplotně nadprůměrnou zimu, což v éře globálního oteplování není tak překvapivé, nicméně aktuálně pro Česko není schopen poskytnout konkrétnější předpověď.

Evropský model, který patří ke světové špičce, sice v srpnu počítal také s teplotně nadprůměrnou zimou, teď se ale nekloní k ani teplé, ani chladné variantě. Předpovědní signál je prostě v prostoru střední Evropy příliš slabý pro takto vzdálené období. Z hlediska sněžení zatím dostupné výstupy modelů preferují spíš méně sněhu.

Korektní odpověď na otázku, jaká zima nás tedy čeká, je v tuto chvíli opravdu velmi obtížná a nejde o alibismus meteorologů. Nicméně strašení veřejnosti tuhou zimou, které se v některých informačních webech objevuje, je v této chvíli zatím opravdu předčasné a nezakládá se na seriózních podkladech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 18 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...