Léčivý vláček nanomolekul podle studie vrací mozku nemocných mládí a naději

Mezinárodní spolupráce přinesla nový nadějný přípravek, který by mohl v budoucnu pomoci s bojem proti pandemii Alzheimerovy choroby. Zatím sice jen u myší, podle vědců ale nic nebrání tomu, aby lék fungoval i u lidí.

Alzheimerova choroba je jedním z moderních strašáků lidstva – oprávněně. Pokud se v Česku člověk dožije 85 let, pak touto demencí trpí asi 21 procent mužů a 29 procent žen. Hledání léku je proto svatým grálem medicíny.

Vědci zkoušejí celou řadu cest, některé jsou slibnější než jiné, liší se technologiemi, přístupy i tím, jak moc se do nich investuje. Teď vlastní metodu představila velká nadějná španělsko-čínská spolupráce, která vsadila na nanočástice, ale poněkud jiným způsobem, než je obvyklé. A hlásí rovnou první úspěch, byť zatím jenom na myších.

Nejčastěji se nanočástice v moderní medicíně využívají jako vláček, který dopraví přímo na místo, ideálně do nitra buňky, léčivou látku. V tomto případě je ale lékem už samotný vláček. Jeho tělo je totiž tvořené takzvanými supramolekulárními látkami.

Tato terapie se také nepokouší napravit neurony zasažené nemocí, ale místo toho posiluje takzvanou hematoencefalickou bariéru. To je ochranná stěna, jež brání mozek před vlivy zvenčí a jež se ve stáří zeslabuje. Když se ji podaří posílit, je mozek méně zranitelný negativními vnějšími vlivy, jež problémy spojené s Alzheimerovou chorobou zesilují. Tato hypotéza se ve studii potvrdila: když vědci toto rozhraní mezi mozkem a okolím u zvířat pomocí nanočástic opravili, podařilo se jim zvrátit průběh nemoci k lepšímu.

Dobře chráněný počítač

Mozek je nejnáročnější orgán v lidském těle, spotřebovává u dospělých asi dvacet procent energie, u dětí je to dokonce šedesát procent. Pokud by se mozek přirovnal k výkonnému počítači, tak by k němu energie putovala místo kabelů krví skrze komplikovanou síť cév a kapilár. Mozek jich obsahuje přibližně jednu miliardu.

A hematoencefalická bariéra má za úkol ochránit tento počítač před „viry“ – musí zabránit tomu, aby do něj proniklo cokoliv nebezpečného, patogeny, toxiny, cokoliv, co by ho mohlo ohrozit. Také odpadní proteiny, které vznikají při Alzheimerově chorobě, které se označují jako amyloid-β. Když se v mozku nahromadí, narušují jeho funkci a způsobují Alzheimerovu chorobu.

Vědci v experimentu nejprve vytvořili geneticky modifikované myši, které vytvářely víc amyloidu-β. To u laboratorních zvířat způsobilo příznaky podobné Alzheimerově chorobě. Myším pak vpravili tři dávky jejich nanomolekul zaměřených na posílení bariéry. Nepřekvapilo je, že to zabralo, překvapilo je, jak rychle změny nastaly.

„Už hodinu po injekci jsme zaznamenali padesáti- až šedesátiprocentní snížení množství amyloidu-β v mozku,“ popsali výzkumníci. Nejpozoruhodnějšími údaji byly terapeutické účinky: vědci provedli různé experimenty, aby analyzovali chování zvířat a změřili pokles jejich paměti v průběhu několika měsíců, přičemž pokryli všechny fáze onemocnění.

V jednom z experimentů ošetřili roční myš, což odpovídá šedesátiletému člověku, nanočásticemi a po půlroce analyzovali její chování. Výsledek byl působivý: zvíře ve věku osmnácti měsíců, což odpovídá devadesátiletému člověku, se chovalo jako zcela zdravá myš středního věku.

Vlak dětství a naděje

„Dlouhodobý účinek spočívá v obnovení cévního systému mozku. Domníváme se, že funguje jako kaskáda: když se hromadí toxické látky, jako je amyloid-β, nemoc postupuje. Jakmile ale cévní systém začne opět fungovat, začne odstraňovat tuto i další škodlivé molekuly, což umožní celému systému obnovit rovnováhu,“ uvedli vědci.

„Pozoruhodné je, že naše nanočástice působí jako lék, a zdá se, že aktivují zpětnovazebný mechanismus, který vrací tuto cestu odstraňování zpět na normální úroveň,“ doplnili. Molekulární vlak tvořený léčivy tak opravdu přináší mozku (zatím jen myší) jak mládí, tak naději, že se nemoc vůbec nedostaví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 19 hhodinami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 21 hhodinami

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
před 21 hhodinami

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 23 hhodinami

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
včera v 07:30

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
30. 7. 2026Aktualizováno30. 7. 2026

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.