Letošní hurikánová sezona může patřit k nejaktivnějším ve známé historii

Minulý týden, konkrétně 15. května, oficiálně začala hurikánová sezona ve východní části Tichého oceánu. A příští týden, 1. června, začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Jaká ta letošní bude? Přesné prognózy samozřejmě možné nejsou, ale sezonní výhledy k dispozici máme.

První sezonní předpovědi se většinou vydávají už během zimy, ale častěji pak až na jaře, zejména v dubnu a květnu. To už se dá lépe určit, jaké podmínky budou panovat v hlavních oblastech vzniku hurikánů.

Tropická bouře je druhé stadium vývoje tropické cyklony, ve kterém desetiminutový (v USA minutový) průměr rychlosti přízemního větru dosahuje hodnot mezi 17 a 33 metry za sekundu, respektive 61 až 119 kilometrů za hodinu.

Hurikán je regionální označení plně vyvinuté tropické cyklony v oblastech Atlantského oceánu nebo Tichého oceánu východně od datové hranice (tedy od poledníku 180° zeměpisné délky), přičemž desetiminutový (v USA minutový) průměr rychlosti přízemního větru v hurikánu dosahuje nejméně 33 metrů za sekundu, tedy 119 kilometrů za hodinu.

Silný hurikán je označení hurikánu, kdy desetiminutový (v USA minutový) průměr rychlosti přízemního větru dosahuje nejméně 50 metrů za sekundu, tedy 180 kilometrů za hodinu.

Zdroj: slovnik.cmes.cz

Pokud jde o oblasti východního Pacifiku, dostupné prognózy upřednostňují spíše průměrnou sezonu, respektive průměrný počet tropických bouří a hurikánů. To za posledních třicet let odpovídá patnácti bouřím, ze kterých asi osm zesílí na hurikán a čtyři pak dosáhnou stádia silného hurikánu. První pojmenovaný systém ponese letos jméno Aletta, následovat budou Bud, Carlotta a Daniel.

Předpověďmi hurikánové sezony v Atlantiku se zabývá větší počet prognostických pracovišť než v případě Pacifiku, což souvisí i s jejich potenciálně nebezpečnějšími dopady. Jde například o americkou NOAA, britskou společnost Tropical Storm Risk, francouzskou Météo-France, Arizonskou univerzitu, Coloradskou státní univerzitu nebo mexickou meteorologickou službu. Samozřejmě, že mezi jednotlivými předpověďmi jsou větší či menší rozdíly, nicméně v jednom se všechny výhledy shodují – letošní hurikánová sezona v Atlantiku by měla být nadprůměrná.

V dlouhodobém průměru se v této části světa za sezonu vytvoří 14,4 pojmenovaných systémů (tropických bouří nebo hurikánů), z nichž 7,2 dosáhne stádia hurikánu a 3,2 silného hurikánu. Letos jednotlivá centra očekávají většinou dvacet až šestadvacet pojmenovaných systémů, ze kterých kolem jedenácti dosáhne stádia hurikánu a kolem pěti nebo šesti pak silného hurikánu. Jde o vysoká čísla, a pokud se prognózy naplní, lze čekat jednu z nejaktivnějších sezon ve známé historii.

Obsah tepla v hlavní oblasti vzniku hurikánů nad Atlantikem – pro tuto roční dobu je rekordně vysoký a odpovídá průměrné hodnotě kolem 10. srpna
Zdroj: Miani.edu

Příčinou tak „robustních“ prognóz pro oblast Atlantského oceánu je především až rekordně teplá mořská voda, která tvoří hlavní zdroj energie tropických cyklón. A to jak v centrální části Atlantiku, tak i v Karibiku. Nadprůměrně teplá voda by přitom měla přetrvat i během následujících měsíců. Dalším faktorem, který promluví do letošní sezony, je nástup jevu La Niña během pozdního léta a začátkem podzimu. Během výskytu tohoto fenoménu slábnou větry nad Karibským mořem a severním tropickým Atlantikem. To ve finále snižuje vertikální střih větru, který působí proti výraznějšímu zesilování hurikánů. Jako střih větru se označuje změna směru i rychlosti větru s výškou.

Samozřejmě, že do těchto základních úvah pak vstoupí lokální faktory, především vlhkost vzduchu, případně výskyt saharského prachu.

Dopady se dají špatně předpovídat

Ačkoliv prognózy obecně předpokládají nadprůměrnou sezonu, říci, jaké dopady bude mít na obyvatele dotčených oblastí, je prakticky nemožné. Je sice pravda, že nástup fáze La Niña znamená větší pravděpodobnost výskytu hurikánů v oblasti Karibiku než obvykle, které z nich a jak moc zasáhnou pevninu, se ale určit nedá. Na druhou stranu lze očekávat, že při celkově větším počtu tropických cyklón více z nich doputuje nad obydlená území. Konkrétní dopady ale záleží na konkrétní trajektorii a intenzitě každé z nich.

Kdy vznikne první letošní tropická bouře a z ní případně i hurikán v oblasti východně od severo- a středoamerické pevniny, zatím zřejmé není, jisté ale je, že se bude jmenovat Alberto. Tak zní totiž první jméno ze seznamu pro letošní sezonu v Atlantiku. Dodejme, že pro tuto část světa se používá po šesti letech rotující seznam jmen. Stejná jména se tedy používala v roce 2018. Nicméně jsou tu dvě výjimky – Florence a Michele.

Tyto hurikány před šesti lety napáchaly mimořádné škody a vyžádaly si i větší počet obětí. Aby se předešlo případným negativním spojením s danými jmény, byla tato dvě nahrazena novými, a to Francine a Milton. A pokud se výše zmíněné prognózy naplní, bude nutné kromě standardních jednadvaceti jmen použít ještě jména ze záložního doplňkového seznamu. Ten začíná jmény Adria, Braylen, Caridad a Deshwan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

ŽivěPrvní rekord padl už před devátou. Sledujte, jak rostou teploty

Meteorologové očekávají, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta. Na Moravě předpokládají místy překročení hranice čtyřiceti stupňů Celsia. Že se to vyplní, naznačují měření už od rána, do desáté dopoledne už totiž padly rovnou tři rekordy pro tento den.
před 13 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 3 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 17 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 19 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 19 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 22 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.