Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.

Když se podá první dávka vakcíny do pravé ruky, má nějaký dopad, když se ta druhá píchne do stejné, nebo opačné končetiny? Může to znít docela banálně, ale vědci měli už delší dobu indicie, že by to to mohlo mít nečekaně silný vliv. A tak se to rozhodli prozkoumat.

Výzkum proběhl v Austrálii, nejprve na myších a posléze na lidských dobrovolnících. Vědci zjistili, že po podání vakcíny se specializované imunitní buňky zvané makrofágy „připravují“ uvnitř lymfatických uzlin. Tyto makrofágy pak řídí rozmístění paměťových B buněk tak, aby účinněji reagovaly na posilovací vakcínu podanou ve stejném rameni. Zjednodušeně: když se dá druhá dávka vakcíny do stejné ruky jako ta první, přinese to lepší výsledek.

Tyto závěry podle autorů přinášejí nejen nové informace, ale hlavně nabízejí snadné vylepšení pro zvýšení účinnosti současných i budoucích vakcín. „Jedná se o zásadní objev v tom, jak se imunitní systém organizuje, aby lépe reagoval na vnější hrozby. Příroda přišla s tímto geniálním systémem a my mu teprve nyní začínáme rozumět,“ uvedli autoři studie, která vyšla v odborném časopise Cell.

„Jedinečným a elegantním aspektem této studie je schopnost porozumět rychlému vytváření účinných reakcí na vakcíny. Toho jsme dosáhli rozborem složité biologie u myší a poté jsme prokázali podobné výsledky u lidí. To vše jsme provedli v místě vzniku vakcinační odpovědi, v lymfatické uzlině,“ dodali.

Proč tolik záleží na místě očkování

Princip očkování je dobře známý: injekcí se do těla dostane neškodná verze patogenu. Ta se „filtruje“ přes lymfatické uzliny, které fungují podobně jako výcvikové tábory v armádách: právě tam probíhá trénink organismu na situaci, kdy by tělo potkalo opravdu nebezpečnou verzí patogenu. Vědci už dříve zjistili, že paměťové B buňky, které jsou klíčové pro tvorbu protilátkových reakcí při návratu infekce, se zdržují v lymfatické uzlině nejblíže místu vpichu.

V této studii se díky nejmodernějšímu zobrazovacímu zařízení, jež vědci použili, ukázalo, že paměťové B buňky cestují do vnější vrstvy místní lymfatické uzliny, kde úzce spolupracují s makrofágy, které se zde nacházejí. Když byla do stejného místa podána posilovací dávka, tyto připravené makrofágy už byly ve střehu, takže účinně zachytily vetřelce a aktivovaly paměťové B buňky k tvorbě vysoce kvalitních protilátek.

„Makrofágy jsou známé tím, že pohlcují patogeny a odstraňují odumřelé buňky, ale náš výzkum naznačuje, že ty v lymfatických uzlinách, které jsou nejblíže místu vpichu, hrají také hlavní roli při organizování účinné reakce na vakcínu při dalším vpichu. Na místě vpichu tedy skutečně záleží,“ konstatoval spoluautor studie Rama Dhenni z Garvanovy univerzity.

Klinická studie to potvrdila

Celý tento výše popsaný výzkum probíhal v laboratorních podmínkách. To ale Australanům nestačilo, a tak se rozhodli pro menší test na lidských dobrovolnících. Provedli klinickou studii s třiceti zájemci, kteří dostali mRNA vakcínu proti covidu od společnosti Pfizer-BioNTech. Dvacet účastníků dostalo posilovací dávku do stejného ramene jako první dávku, deset dostalo druhou injekci do opačné ruky. A stalo se opravdu to, co vědci předpokládali.

„U těch, kteří dostali obě dávky do stejného ramene, se neutralizační protilátky proti SARS-CoV-2 vytvořily výrazně rychleji – už během prvního týdne po druhé dávce,“ informovali výzkumníci. „Tyto protilátky ze stejné skupiny byly také účinnější proti variantám, jako jsou delta a omikron. Po čtyřech týdnech od očkování už měly obě skupiny podobné hladiny protilátek, ale rozdíl ve vzniku této včasné ochrany by mohl být během epidemie klíčový,“ dodali.

Časem se tedy rozdíl v ochraně zmenšuje, ale pokud je nutné očkovat během pandemie, jako se to dělo s covidem-19, pak tyto první týdny kvalitní ochrany mohou znamenat obrovský rozdíl. Nikoliv pro jedince, ale na úrovni populace by to mohlo podle této studie hrát významnou roli. „Strategie stejného ramene by mohla pomoci rychleji dosáhnout stádové imunity, což je důležité zejména u rychle mutujících virů, kde záleží na rychlosti reakce,“ dodali autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...