Lidé si poprvé osedlali koně jinde, než se předpokládalo, naznačil nález archeologů

Archeologové odhalili první známou kulturu, která využívala koně k jízdě. Poněkud překvapivě to nebylo ani na jednom z míst, která doposud byla s prvními „koňáky“ spojená.

Nové zkoumání kosterních pozůstatků lidí patřících ke starověké evropské jámové kultuře odhalilo, že používali koně. Protože tyto důkazy pocházejí z doby před asi 4500 až 5000 lety, jedná se o nejstarší doložené důkazy.

„Objev ukazuje, že jsme možná poněkud zaslepeni civilizačními úspěchy starověkého Blízkého východu a přehlížíme kulturní přínos jiných regionů. Přitom zapomínáme, že jízda na koni byla pro muže ze stepi jen malým krůčkem, ale pro lidstvo obrovským skokem,“ řekl s narážkou na slavný výrok Neila Armstronga hlavní autor výzkumu Martin Trautmann.

Lidé, které dnes označujeme jako jámovou kulturu, se živili jako pastevci. V rané době bronzové byli výjimečně mobilní skupinou, která pásla dobytek na rozsáhlých územích. Jízda na koni by jim tedy tento způsob života značně usnadňovala.

Jak se pozná koňák

Trautmannův tým našel stopy po opotřebení kostí na pravěkých pohřebištích na území dnešního Maďarska, Rumunska a Bulharska. Vědci jim říkají „jezdecký syndrom“ – jde o drobné stopy, které dohromady ukazují na pravidelnou jízdu na koni. 

Díky tomuto nálezu se vědci dokázali poprvé podívat do doby, kdy lidé přešli od chovu koní pro mléko a maso k jejich využívání pro jízdu. „Díky jízdě na koni bylo pasení dobytka a ovcí třikrát efektivnější. Změnilo to lidské pojetí vzdálenosti. A jízda se stala i pomůckou při vedení války, i když se tehdy ještě bojovalo pěšky. Jízda na koni měla zásadní vliv na člověka už ve svých počátcích, které teprve nyní začínáme objevovat,“ uvedl David Anthony, spoluautor výzkumu a antropolog z Harvardovy univerzity.

Stručná historie jezdectví

Jízda na koni pomáhala pravěkým lidem cestovat na větší vzdálenosti, což otevíralo do té doby netušené možnosti pro obchod i průzkum nových neznámých teritorií. První starověcí jezdci ale po sobě nezanechali téměř žádné stopy – buď se při migraci výbavy zbavovali, anebo byla vyrobená z materiálů, které snadno podléhají zkáze. 

Rozšíření jámové kultury
Zdroj: Science

Kvůli těmto problémům se antropologové a archeologové snaží už celé roky zatím marně určit, kdy se jízda na koni objevila poprvé.

Výzkum dosud vedl k přesvědčení, že tato zvířata byla domestikována pro mléko přibližně kolem roku 3500 před naším letopočtem. Odehrálo se to někde ve východoevropské stepi, zřejmě na územích, která se dnes nacházejí v Kazachstánu a Rusku.

Dalším krokem domestikace koně bylo jeho využívání pro tažení vozů – to podle dosavadního poznání trvalo asi do roku 2000 před naším letopočtem. Vědci předpokládali, že jízda na koni se pravděpodobně poprvé objevila někdy mezi těmito dvěma okamžiky.

První obrazové důkazy o jízdě na koních v době bronzové
Zdroj: Science

Trautmannův tým po stopách prvních jezdců původně nepátral. Cílem bylo v rámci projektu YMPACT zjistit co nejvíc o lidech, kteří tvořili jámovou kulturu – hlavně o jejich stravě, životním stylu a kultuře. Analýza 217 pozůstatků ze zhruba čtyř set kurganů, neboli pohřebních mohyl, ale velmi brzy přinesla náznaky, že tito lidé mohli používat koně k dopravě. A tak se vědci vydali po této stopě. Vytvořili seznam šesti charakteristik, jako jsou mikrozranění pánve a degenerace obratlů, které jsou typickými důsledky dlouhodobé jízdy na koni. A našli pozůstatky 24 dospělých osob, které měly tři nebo více těchto ukazatelů.

Devět mužů z 24 dospělých mělo alespoň čtyři kritéria opotřebení kostí způsobených jízdou na koni. „Naše důkazy jsou zde zatím první na světě,“ podělil se o radost z výsledků bioantropolog Volker Heyd, který vede projekt YMPACT. 

Pozoruhodné je, že dvě osoby z původních 24 možných jezdců byly ženy. Z devítky, kde je jízda nejpravděpodobnějším vysvětlením poškození kostí, sice nebyla žena ani jedna, stále je to ale dost silný náznak, že ve společnosti jámové kultury existovaly ženy-jezdkyně. Bianca Preda-Bălănică, postdoktorandka projektu YMPACT a hlavní spoluautorka studie, uvedla, že role žen a další sociální detaily o této starověké kultuře jsou stále neznámé a nedostatečně prozkoumané.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...