Lidská játra se rychle obnovují i ve stáří, ukázala studie

Lidská játra zůstávají mladá, i když člověk stárne. Popsala to nová studie, která vyšla na konci května. Pomocí radioaktivního datování v ní vědci odhadli, že průměrné stáří jaterních buněk je přibližně tři roky. Současně se ale ukázalo, že některé buňky žijí významně déle než jiné – to by mohlo lékařům pomoci lépe pochopit, jak vznikají choroby, jako je například rakovina jater.

Němečtí vědci z Drážďan analyzovali jaterní buňky, které odebrali třiceti lidem. Šlo o osoby, které zemřely z nejrůznějších příčin ve věku 20 až 84 let. Tyto buňky se pokusili popsat z hlediska jejich stáří, využili k tomu techniku, která vznikla až na začátku jednadvacátého století. Výsledky popsali v žurnálu Cell Systems.

Radiokarbonová metoda datování je založená na faktu, že v souvislosti s testy jaderných zbraní se v atmosféře měnily koncentrace radioaktivního izotopu uhlíku 14C. Stopové množství této látky může skončit v DNA rostlinných i živočišných buněk a vědci tuto změnu v koncentracích dokážou využít jako měřítko pro určení stáří buňky. Čím je totiž buňka starší, tím více tohoto izotopu uhlíku se v její DNA pravděpodobně nachází. 

Když vědci pomocí této metody datovali jaterní buňky ze své skupiny vzorků, zjistili, že nacházejí stále stejný vzorec, bez ohledu na věk člověka. Většina buněk byla mladá a přibližně stejně stará. Na základě dat autoři studie odhadují, že většina jaterních buněk se vyměňuje přibližně jednou ročně, v průměru jsou tedy celá játra stará méně než tři roky. 

Odolný orgán

Játra jsou velmi odolná a rychle se hojí, to se vědělo už dříve. Tyto vlastnosti jsou pro orgán, který má za úkol filtrovat škodlivé látky, zásadní a nezbytné. Ale o tom, jak játra regenerují, se ví mnohem méně, včetně toho, jak moc je tato schopnost spojená s věkem a stárnutím.

Že jsou játra schopná regenerace, věděli už staří Řekové. Naznačuje to báje o titánovi Prométheovi, který byl odsouzen bohy za krádež ohně k tomu, aby mu každý den orel vykloval játra. Do druhého dne mu ale vždy vyrostla nová
Zdroj: Wikimedia Commons

Nové výsledky ukazují, že i ve starém těle mohou být mladá játra. Zároveň ale vědci zjistili, že s přibývajícím věkem dochází v játrech ke změnám. Některé buňky v játrech mohou nést více než dvě sady chromozomů a fungovat bez problémů, na rozdíl od většiny buněk v těle. Tým zjistil, že tyto buňky s DNA také zřejmě žijí mnohem déle než ostatní jaterní buňky, až deset let. Z doposud posbíraných údajů se zdá, že lidská játra časem shromažďují větší množství právě těchto buněk.

Autoři nové studie si myslí, že tato změna může přispět k udržení jater zdravých, a tedy práceschopných. Pokud je tato hypotéza pravdivá, je pravděpodobné, že pokud se tento proces pokazí, může se u lidí zvýšit riziko zdravotních problémů souvisejících s játry.

„Jelikož se počet těchto buněk s rostoucím věkem postupně zvyšuje, mohlo by se jednat o ochranný mechanismus, který nás chrání před hromaděním škodlivých mutací,“ uvedl hlavní autor studie Olaf Bergmann. „Musíme teď ještě zjistit, jestli existují podobné mechanismy i u chronických onemocnění jater, která se v některých případech mohou změnit v rakovinu.“

Věda je teprve na začátku poznání

Tento výzkum je teprve začátkem cesty, na níž se vědci vydají. Budou teď muset výsledky nezávisle ověřit a otestovat, teprve pak se bude moci přistoupit k možnosti nějakého využití, například pro terapie, které by v budoucnu mohly udržovat buňky v játrech déle mladé, anebo pro omlazování již zestárlých buněk v tomto orgánu. 

Další oblastí, kterou chtějí vědci studovat a mohou v ní využít nashromážděné poznatky, je schopnost obnovy buněk v jiných tělesných orgánech, především v srdci a mozku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...