V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
„Díky velkému přehlídkovému dalekohledu objevíme desetitisíce nebo statisíce planetek v naší Sluneční soustavě, miliony nových proměnných hvězd v naší Galaxii a budeme pozorovat miliardy galaxií, jejich tvary, jejich deformace, jejich gravitační čočkování. K analýze použijeme druhý velmi silný nástroj observatoře. Těch objektů se nafotí obrovité množství a my budeme využívat velké síly statistiky k jejich analýze,“ vysvětluje význam Observatoře Very Rubinové astrofyzik Michael Prouza, který je ředitelem Fyzikálního ústavu Akademie věd. Právě Prouza je oficiálním zástupcem České republiky v radě observatoře.
Astronomové díky neustálému opakování snímků získají něco, co doposud neměli – možnost sledovat na jižní obloze všechny změny, které se tam odehrají. A že jich je: podle odhadů se změní za jedinou noc miliony proměnných. Vesmír je tak obří místo a teleskop dohlédne tak daleko, že toto číslo není nerealistické. Například český tým z Akademie věd bude v tomto datovém proudu hledat kosmické katastrofy – výbuchy vzdálených supernov i mimořádně vzácné okamžiky, kdy superhmotná černá díra roztrhá hvězdu, která se k ní dostala příliš blízko.
Tyto mimořádné schopnosti umožňují observatoři jedinečné podmínky v místech, kde vznikala po dobu celého čtvrt století. Mimo jiné její výstavba ukazuje, jak klíčové je dlouhodobé a předvídatelné financování vědy. Postavili ji na hoře Cerro Pachón v severním Chile, kde suchý vzduch, minimální oblačnost a temná obloha vytvářejí ideální podmínky pro pozorování. Dalekohled je vybaven největší digitální kamerou, jaká kdy byla postavena, napojenou na výkonný systém pro zpracování dat.
Teleskop překonává ostatní podobné dalekohledy velikostí hlavního zrcadla. S průměrem 8,4 metru, což odpovídá třípatrovému domu, dokáže nashromáždit mnohem více světla a zachytit i mnohem slaběji zářící objekty než jiné přehlídkové dalekohledy. Na vybudování a testovacím provozu observatoře pracovaly skoro tři tisíce lidí z mnoha částí světa. Další tisíce vědců budou využívat data, která dalekohled za deset let ostrého provozu nasnímkuje.
Období zkušebního provozu
Loni na jaře dalekohled nabral první data a slavnostně je zpřístupnil veřejnosti prostřednictvím akce První světlo, která se konala v červnu 2025 na mnoha místech světa včetně Prahy. Následovalo období zkušebního provozu, kdy dalekohled část noci pořizoval první snímky oblohy, zatímco technici a softwaroví specialisté průběžně dolaďovali optické i snímací systémy observatoře.
„Na vrcholu observatoře několik stovek serverů zpracovává data, abychom během šedesáti vteřin měli informaci, co je na obloze. Během několika vteřin od pořízení snímku se také dozvíme, jak dobře nebo špatně je dalekohled zaostřený, abychom mohli upravovat nastavení optiky,“ doplňuje Petr Kubánek, softwarový inženýr a člen týmu, který programuje části řídicího systému dalekohledu.
Dalekohled je také zabezpečený proti zemětřesením. Oblast je známá častými otřesy slabší a střední síly. Celý systém je připravený tak, aby si s tím poradil. Při zaznamenání vibrací systém automaticky přejde do bezpečnostního režimu: zastaví pozorování, zaparkuje teleskop, zablokuje jemné pohyby aktivní optiky. Vědci museli s testem tohoto systému ale počkat na realitu – všechno sice bylo teoreticky připravené, ale nemohlo se to otestovat, dokud nepřišlo silnější zemětřesení. Po prvním takovém praktickém testu inženýři dalekohledu změnili parametry chování systému a čekají na další možné otestování při nejbližším výraznějším zemětřesení.
