Lov nebyl vlastní jen mužům, úspěšné v něm byly i ženy. Výzkum narušuje obvyklý mýtus

Jaká byla role pravěkých žen? Nová rozsáhlá studie našla po celém světě důkazy, které poukazují na to, že v mnoha kulturách ženy nebyly jen sběračky, ale také lovily, někdy dokonce i velkou zvěř, která dříve byla považovaná za ryze mužskou kořist.

Po desetiletí se vědci domnívali, že první lidé měli rozdělenou práci – muži se obvykle věnovali lovu a ženy sběru. Toto tvrzení se objevuje nejen v učebnicích, ale často se používá i jako argument pro existenci „přirozených rolí“, jaké mají zastávat i dnešní muži a ženy. Teď ale nová studie naznačuje, že představa o nelovících ženách je mylná.

Nový výzkum nabourává jeden z klíčových důkazů, o které se vědci opírali při odvozování toho, jak asi vypadal život v období, které začalo zhruba před 200 tisíci lety, kdy se Homo sapiens poprvé objevil jako druh.

Přímé důkazy o tom, jak život prvních lidí v této době vypadal, jsou velmi omezené. Tato fáze vývoje skončila zhruba před asi devíti tisíci lety, kdy si člověk osvojil zemědělství – to pak vedlo k jeho usazování ve stále větších sídlech a postupně ho to nasměrovalo až do moderní společnosti.

Ani poté ale lovci nezanikli – po celém světě přetrvaly skupiny, často v odlehlých oblastech zemí s nízkými a středními příjmy, které žijí loveckým a sběračským způsobem života. Antropologové a další odborníci získali svolení těchto skupin žít po jejich boku a vypracovali podrobné zprávy o pozorování. A právě na základě těchto pozorování vznikala většina představ o dávnější minulosti člověka. 

Tyto zprávy měly v drtivé většině ukazovat na to, že muži převážně lovili a ženy se věnovaly sběru – až na občasné výjimky. Podle antropologa Roberta Kellyho z Wyomingské univerzity ale tyto zprávy nebyly ani zdaleka systematické – antropologům stačily jednotlivé příběhy, případně zkušenosti, které sami zažili, ale o systematický přehled vlastně nikdo příliš neusiloval. Až doteď.

Změnil to tým z Washingtonské univerzity a Seattle Pacific University. „Rozhodli jsme se zjistit, co vlastně víme o lovu,“ říká hlavní výzkumnice Cara Wall-Schefflerová.

Staré zprávy novým pohledem

Wall-Schefflerová a její spolupracovníci prošli svědectví jiných antropologů z období od roku 1800 až po současnost. A místo toho, aby se spoléhali na shrnutí těchto zpráv – jak to vědci často dělají při analýze velkého množství z nich – je všechny znovu prošli. A hledali, jak často se tam píše o lovících ženách.

Výsledky zveřejnili na začátku července v časopise PLOS One. Podle nich v 79 procentech společností, pro které jsou k dispozici údaje, lovili nejen muži, ale i ženy.

Podle Wall-Schefflerové navíc nešlo jen o občasné zabíjení zvířat, na které ženy náhodou narazily. V naprosté většině případů „byl lov cílený“. „Ženy měly vlastní sadu nástrojů. Měly oblíbené zbraně. Babičky byly nejlepšími lovkyněmi ve vesnici.“

Jinými slovy, „většina kultur, pro které je lov důležitý, cvičí své dívky a ženy, aby si vyráběly nástroje a chodily na lov“, přiblížila Wall-Schefflerová. Přiznává přitom, že výsledky ji překvapily. Očekávala sice, že najde důkazy o tom, že ženy lovily, ale ne v takovém rozsahu. 

Narušení mýtu

Důsledky těchto výsledků jsou potenciálně obrovské, říká Kimberly Hamlinová, profesorka historie na Miami University v Oxfordu v Ohiu. „Myslím, že vedle mýtu, že Bůh stvořil ženu z mužova žebra, aby mu pomáhala, je mýtus, že muž je lovec a žena sběračka, pravděpodobně druhým nejtrvalejším mýtem k podřízenosti žen,“ uvedla vědkyně pro americké veřejnoprávní zpravodajství NPR. 

Závěry nové studie jsou proto „vzrušující“, dodává Hamlinová. „Opravdu nás to povzbudí ke zpochybnění mnoha představ o tom, jací jsou údajně muži a ženy přirozeně.“  

Na studii je pozoruhodné, že bourá i další zažitý stereotyp, že muži záměrně loví velkou zvěř, zatímco ženy menší, typu ještěrek a králíků. Nová studie naopak zjistila, že ve třetině společností, pro které jsou k dispozici údaje, loví ženy velkou zvěř. Jinými slovy, skutečně se vydávají za velkými savci, kteří jsou spojováni se stereotypem mužských lovců.

Výzkum otevírá dveře dalšímu

Autoři pracovali jen s těmi kulturami a společnostmi, kde měli o lovu kompletní údaje, takže se jim podařilo do studie zahrnout 63 skupin. Jenže ve skutečnosti jich existuje několik stovek. Přestože je těch 63 rozmístěno na nejrůznějších místech světa, může v datech něco důležitého chybět.

Pro vědce to ale znamená jen další příležitost pro detailnější studium těchto kultur, kde mohou odhalit fenomény, jež dříve přehlíželi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 22 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...