Lžička mu pomohla přežít. Salomonovič prošel Osvětimí i Stutthofem

Nahrávám video

Josef Salomonovič přežil holocaust. Do prvního pracovního tábora ho přivezli ve třech letech. Matka ho schovávala, aby ho nacisti nenašli a nezavraždili. Prošel i vyhlazovacím táborem Auschwitz-Birkenau v Osvětimi. Otce mu nacisti zavraždili injekcí do srdce v táboře Stutthof. Rozhovor se Salomonovičem přinesl Hyde Park Civilizace.

Josef Salomonovič se narodil 1. července 1938 v židovské rodině v Ostravě. V listopadu 1941 ho i s rodiči a starším bratrem deportovali do ghetta v Lodži na nacisty obsazeném polském území. O tři roky později celou rodinu převezli do Osvětimi. Pro Salomonoviče ztělesňuje jeho příběh drobná, nenápadná lžička.

„Mám jednu lžičku a jedno letadlo. To byly jediné dvě věci, které přežily holocaust. Devět set třicet tisíc jiných lžiček zůstalo v Osvětimi, protože ty byly buď stříbrné, nebo jiné barvy. A Němci to všecko posbírali,“ řekl. „Ta lžička byla v mém kabátě. (…) Protože jsem byl v ženském táboře, všechny ženy svlékli do naha, naházeli na jednu hromadu boty, na jednu hromadu dali všechny věci, samozřejmě šatstvo.“

Malý Josef si dokázal svůj kabát najít, hlavně proto, že to byl jediný tak malý kus oblečení v hromadě. „A v tom mém kabátě byla ta lžička,“ podotkl. Lžička s ním pak prošla celou válkou a zůstala mu až dodnes. Pomohla mu přežít holocaust.

Lžička Josefa Salomonoviče
Zdroj: Archiv Josefa Salomonoviče

„Vím, že tou lžičkou potom matka mohla otevřít konzervu,“ vzpomínal. A on si s ní později, když mu v koncentračním táboře vypadaly zuby, mohl nadrtit jídlo. Jeho matka mu také stejnou lžičkou strouhala mrkev.

Se lžičkou vyrazil už na transport v listopadu roku 1941. „To jsem jel naposled ve vagonu. Od té doby už jsme žádný vagon neviděli, jenom dobytčáky. A když jsme přijeli z té krásné Prahy do Lodže, tak to byla úplně katastrofa,“ líčil jednu ze svých prvních vzpomínek.

V Lodži patřil mezi ty nejmladší děti a byl jedním ze dvou, které z tuctu přítomných přežily. Většinu odvezli do Chelmna, kde skončily v plynových komorách. Pomohli mu jiní Židé. „Otevřeli půdu a nutili mě, abych po žebříku vylezl nahoru. Tam jsem si mohl lehnout na břicho vedle matky a nesměl jsem se pohnout. Jenom dýchat jsem mohl, protože tam nebylo moc místa,“ říká. Pod nimi probíhal zátah nacistů, kteří hledali děti, jež se rozhodli zavraždit. „Slyšel jsem, jak řvou. Některé brali bez nějakého velkého cirkusu, prostě je brali. Ale nejhorší bylo, že když vzali matky, které byly s malýma děckama, třeba byly pod tři roky, tak ty jim prostě vzali a potom bylo ticho, protože už ani nemohly brečet.“

Že mu zmizeli kamarádi, mu došlo, až když skončila uzávěra a na dvoře, kde si hrával s dalšími třinácti dětmi, náhle zbyly jen dvě. V Lodži přežil i s rodinou tři roky.

Přes Osvětim do Stutthofu

Hned při nástupu po příjezdu do Osvětimi musel malý Josef odložit všechno oblečení, zbyl mu jen starý bílý kabát, který si přivezl ještě z Prahy. V Osvětimi už ale nebyl moc bílý. A v levé kapse byla lžička. Dokázal si udržet i své staré boty, vydržely mu celou válku. „Protože mi nerostly nohy, protože jídlo bylo jiné. Vůbec jsem nevyrostl.“ Tam se také naposledy viděl s otcem. „Nechali nás nastoupit, na jednu stranu muži, na druhou stranu ženy. (…) Táta mě políbil, cítil jsem ho. On měl ještě ruce od cigarety. Měl trochu žluté prsty, to si pamatuju. Pak už jsem ho neviděl,“ popsal.

Z Osvětimi byl rychle odeslaný dál, tentokrát do Stutthofu. „To byl nejhorší lágr vůbec, ne proto, že tam zavraždili mého tatínka, ale bylo to úplně na severu, šest kilometrů od moře.“ Salomonovič byl ve skupině dětí a žen, jeho otce a bratra nacisté umístili do mužské skupiny. Od jednoho z přeživších se dozvěděl, jak vypadaly poslední chvíle jeho otce.

„Přišel tam nacistický důstojník a ptal se, kdo chce vitamíny. Všichni stáli a nikdo neodpověděl. To byli všechno polští Židé. Říkali, že kdo chce vitamin C anebo aspirin, tak má udělat krok vpřed. A ti Poláci mu říkali, aby to nedělal, že je to lež. Ale můj táta udělal krok vpřed a oni ho vzali na ošetřovnu,“ vyprávěl Salomonovič „Položili ho tam na stůl. V prostředku toho stolu je díra. Je to z kamene. A dali mu injekci do srdce a byl mrtvý.“

Josef Salomonovič
Zdroj: Archiv Josefa Salomonoviče

Koncem roku 1944 následoval transport do Drážďan, kde matka a bratr museli pracovat v muniční továrně. V únoru 1945 přežili spojenecké bombardování města, v dubnu utekli v západočeském pohraničí z pochodu smrti, několik dnů je ukrýval sedlák z obce Brnířov a pak se dočkali osvobození americkou armádou.

Po válce se vrátili do Ostravy. Josef Salomonovič absolvoval gymnázium a strojní průmyslovku. Pracoval v ostravských hutích a dolech a ve Vědecko-výzkumném uhelném ústavu. Roku 1971 se oženil s dívkou z Vídně a legálně se vystěhoval do Rakouska. Ve Vídni pracoval jako obchodní zástupce strojírenské firmy. Při návštěvách Československa čelil nátlaku na spolupráci se Státní bezpečností. Asi osm let pak měl jako nežádoucí osoba zakázán vstup do Československa.

V důchodu začal intenzivně mapovat historii věznění rodiny v nacistických lágrech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 1 hhodinou

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 3 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 21 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026
Načítání...