Má tři pohlaví a koupe se v arzenu. Biologové objevili v kalifornském jezeře pozoruhodný organismus

Biologové z Kalifornského technologického institutu objevili nový druh „červa“, který žije v extrémním prostředí jezera Mono. Tvor, který dostal prozatímní jméno Auanema sp., je podle objevitelů velmi bizarní: má tři pohlaví a užívá si jedovatého arzenu.

Jezero Mono, které leží v Kalifornii, je třikrát slanější než oceán a extrémně zásadité, podobně jako třeba mýdlo. Vědci doposud znali jen dva druhy organismů (kromě bakterií a řas), které jsou schopné v takovém prostředí přežívat. Jedním jsou drobní korýši, jimž se říká žábronožky, druhým pak dvoukřídlý hmyz jménem břežnice. Nyní ale vědecká expedice objevila dalších osm druhů zvířat, která v jezeře Mono žijí.

Všech osm jsou drobní, mikroskopičtí červíci, kteří patří mezi hlístice. Vědci o tomto objevu informovali na konci září v odborném časopise Current Biology.

Hlístice jsou jedním z nejrozšířenějších a nejrůznorodějších živočichů na naší planetě. Osm druhů nalezených v jezeře Mono tomu velmi dobře odpovídá: najdou se mezi nimi droboučcí býložravci, ale také paraziti a agresivní predátoři. Všechny spojuje schopnost odolávat všudypřítomnému arzenu, patří tedy mezi takzvané extrémofily, tvory schopné přežívat v podmínkách nesnesitelných pro většinu života.

Když biologové nově objevené hlístice detailně prozkoumali, ukázalo se, že jsou schopné přežívat nejen v extrémních podmínkách jezera, ale také v těch běžných, jaké byly v laboratořích. A to je výjimečné i užitečné. Něco podobného dokáže jen minimum extrémofilních organismů – většinou v běžných podmínkách umírají, a nedají se tedy dobře studovat.

„Extrémofilové nás mohou hodně naučit o inovativních strategiích, jak se organismy vypořádávají se stresem v prostředí,“ uvádí vědci. „Náš výzkum nám ukazuje, že se máme stále ještě co učit o tom, jak se tito tvorové s pouhými tisíci buňkami naučili přežívat v extrémních podmínkách,“ dodávají.

Výzkum má smysl pro lepší poznání zajímavých tvorů i v praktické rovině. Voda znečištěná arzenem je totiž globálním zdravotním problémem: najít geny, které by pomohly k vyšší odolnosti proti této látce, může být klíčové, stejně jako lepší pochopení mechanismů otravy arzenem.

Netradiční sexuální život hlístic

Rod Auanema, mezi který nově objevené hlístice patří, vědci zkoumali už dříve. Nyní porovnali nově objevené červíky s dříve známými druhy a našli řadu shod. Také „starší“ druhy velmi dobře snášejí extrémní prostředí plné arzenu, a to přesto, že v něm nežijí.

Všechny zástupce spojuje i to, že mají tři pohlaví. Objevují se u nich samci, samice a hermafroditi. U zvířat i u lidí se normálně pohlaví rozlišují podle chromozomů: samice mají chromozomy XX a samci XY. U rodu Aunanema je ale situace jiná: samice a hermafroditi mají chromozomy XX, samci jen jeden chromozom X a žádný Y.

Ve výsledku to znamená, že samice produkují jen vajíčka a mohou se pářit jen se samci. Hermafroditní jedinci produkují vajíčka i spermie a jsou schopní oplodnit sami sebe, anebo se páří se samci, nikoliv ale se samicemi. Samci produkují pouze spermie a jsou schopní pářit se s oběma dalšími pohlavími.

Z dalšího výzkumu těchto výjimečných organismů vyplývá, že se výsledky jejich páření nedají dost dobře popsat jinak univerzálními Mendelovými zákony dědičnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...