Malárie se stává odolnější vůči základnímu léku

Lékaři poprvé narazili v Africe na případy, kdy malárie odolává léku artemisininu u dětí s vážným onemocněním. Je to problém především proto, že právě toto léčivo je tím hlavním v boji proti smrtící nemoci.

Na Afriku připadá asi 95 procent všech úmrtí na malárii na světě a právě děti jsou postižené nejvíc. Na možný problém upozornil americký vědecký tým v odborném časopise JAMA a současně na výročním zasedání Americké společnosti tropické medicíny a hygieny.

„Pokud to potvrdí i další studie, mohlo by to změnit pokyny pro léčbu těžké malárie u afrických dětí – a ty jsou zdaleka největší cílovou skupinou,“ uvedl pro odborný časopis Nature spoluautor studie Chandy John.

Odolnost nemoci se zvyšuje

Rezistence na artemisinin byla u dětí v Africe sice zjištěna už dříve, nový objev ale znamená významné zvýšení hrozby proto, že se týká léčby vážného stavu.

Malárii způsobuje parazit Plasmodium falciparum, česky zimnička tropická, když se na člověka přenese po bodnutí komára. Pro léčbu nekomplikovaných případů malárie doporučuje Světová zdravotnická organizace léčbu tabletami obsahujícími derivát artemisininu, který rychle likviduje většinu parazitů malárie v těle, v kombinaci s dalším lékem, který v těle koluje déle a zabíjí zbývající parazity. Tato procedura se označuje za „kombinovanou léčbu založenou na artemisininu“ neboli ACT.

U těžké malárie, která může mít příznaky jako křeče, dýchací potíže a abnormální krvácení, je ale léčba náročnější: nemocný dostává do žil po dobu nejméně 24 hodin jiný přípravek založený také na artemisininu, pak následuje léčba ACT. Čím dříve se tato léčba nasadí, tím pravděpodobnější je úspěšné vyléčení. Malárie je totiž stále smrtelnou nemocí, která si ročně vyžádá přes 400 tisíc lidských životů, zejména těch dětských.

Nahrávám video

Artemisinin už není tak účinný

Nový výzkum probíhal v ugandském městě Jinja. Lékaři tam analyzovali léčbu dětí s těžkou malárií ve věku od šesti měsíců do dvanácti let. Zjistili, že jedenáct ze sta účastníků, tedy přibližně deset procent, vykazovalo částečnou rezistenci na artemisinin. To neznamená, že by lék nezabral vůbec. Tento termín označuje zpoždění při odstraňování parazitů malárie z těla po léčbě; lék tedy stále fungoval, jen mu to trvalo výrazně déle, než je běžné. A právě to naznačuje možné problémy.

Paraziti se zjevně vyvíjejí tak, aby artemisininu odolávali. Už dříve vědci našli mutace, které by toho měly být schopné. Ukázalo se, že právě jedna z nich se nachází u dětí, u nichž léčba neprobíhala podle očekávání. To ale platilo jen u části dětí, asi u poloviny. U té druhé narazili vědci na další, odlišný, problém.

Některým z léčených pacientů se totiž nemoc po vyléčení vrátila. Ale u prvoka se žádné mutace spojené s odolností na artemisinin nenašly. Vědci se domnívají, že příčinou by mohla být odolnost parazita na lumefantrin, což je druhý lék, který se dává do výše popsaného „koktejlu“ ACT.

To ale zatím není jisté, vědci pro to nemají důkazy; ale vzhledem k závažnosti problému se podle nich další výzkum vyplatí a měl by proběhnout co nejdříve.

Budoucnost léčby malárie

Protože malárii způsobuje parazit, a ne virus, mění se její odolnost i vlastnosti mnohem pomaleji než například u covidu. První známky odolnosti vůči artemisininu se objevily už kolem přelomu tisíciletí, a to v jihovýchodní Asii, ale zatím se tato rezistence nestala větším problémem.

Není ani nyní, všechny děti ve zkoumané studii se uzdravily. Ale protahování léčby více zatěžuje zdravotnické systémy chudých afrických zemí, prodražuje léčbu, ale hlavně otevírá parazitu dveře k dalším možným změnám, jež by mohly mít horší dopady.

„Vznik částečné rezistence na artemisinin v Africe je velkou hrozbou pro kontrolu malárie,“ dodávají proto autoři studie. „Teprve nyní začínáme chápat, co se děje.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 28 mminutami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 17 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...