Mars mohl být plný mikroskopického života, který se sám vyhubil, říká nová studie

Francouzští vědci v pondělí oznámili, že na Marsu v jeho dávné minulosti mohlo existovat prostředí, které bylo schopné vytvářet podzemní světy plné mikroskopických organismů. Pokud by ale tyto jednoduché formy života na Rudé planetě opravdu vznikly, změnily by atmosféru tak zásadně, že by vyvolaly marťanskou dobu ledovou a zanikly, tvrdí autoři studie.

„Život ve vesmíru je schopný přivodit si vlastní zánik,“ uvedl hlavní autor studie Boris Sauterey ze Sorbonny. „A to dokonce i tak jednoduchý život, jako jsou mikrobi.“

Ve studii v časopise Nature Astronomy Sauterey a jeho tým uvedli, že použili klimatické a terénní modely k vyhodnocení obyvatelnosti marťanské kůry před zhruba čtyřmi miliardami let, kdy byl Mars podle všeho pokrytý vodou, a nabízel tak zřejmě mnohem vhodnější podmínky pro život než v současnosti.

Předpokládají, že těsně pod povrchem planety se tehdy mohlo dařit mikrobům produkujícím vodík a metan. Měli totiž k dispozici na povrchu planety několik desítek centimetrů hlubokou vrstvu nezpevněné horniny hlíny, která je chránila před smrtícím zářením z vesmíru.

Život a smrt

Podle Sautereyho se Mars mohl hemžit těmito organismy všude, kde nebyl led; mladá planeta tehdy z hlediska mikroskopického života vypadala velmi podobně jako mladá Země. Jak ale napsal římský básník Horatius, „všechny nás čeká stejná noc a všichni půjdeme cestou smrti“. To čekalo i marsovské mikroorganismy.

Jejich existence způsobovala, že z řídké atmosféry Marsu začal mizet vodík. V důsledku toho klesla tamní teplota na 200 stupňů pod nulou a všechny organismy na povrchu nebo v jeho blízkosti se buď zahrabaly hlouběji ve snaze přežít, anebo vyhynuly.

Co zachránilo Zemi a život na ní? Zatímco Mars měl atmosféru bohatou na oxid uhličitý, na Zemi převažoval dusík, a to umožňovalo udržovat na planetě stabilnější podmínky.  Výsledky výzkumu jsou „trochu chmurné, ale myslím, že jsou také velmi podnětné“, poznamenává Boris Sauterey, vnímá je ale jako výzvu pro lidstvo, aby přehodnotilo svoje chápání toho, jak se biosféra a planeta vzájemně ovlivňují.

Kde hledat život?

Studie ze Sorbonny odpovídá i modelům, které nedávno provedli vědci z institutu SETI vedení Kavehem Pahlevanem. Jejich práce naznačuje, že Mars se zrodil vlhký s teplými oceány a v této podobě existoval po celé miliony let. Atmosféra by tehdy byla hustá a převážně vodíková, což by sloužilo jako skleníkový plyn zadržující teplo, který byl nakonec transportován do vyšších nadmořských výšek a ztratil se ve vesmíru, uzavřel jeho tým.

Francouzská studie zkoumala klimatické vlivy možných mikrobů v době, kdy v atmosféře Marsu převládal oxid uhličitý, a proto ji nelze aplikovat na dřívější období, uvedl Pahlevan. „Z jejich studie ale jasně vyplývá, že pokud byl tento život na Marsu přítomen“ v tomto dřívějším období, „měl by významný vliv na převládající klima“, doplnil. 

Tento život sice zřejmě na Marsu vyhynul, mohli po něm ale zbýt poslední svědkové. Na Marsu jsou dodnes místa, kde jsou dodnes podmínky, jež by jeho existenci mohly umožňovat.  Francouzští vědci navrhují podívat se podrobněji na neprozkoumanou planinu Hellas Planitu a kráter Jezero, kde v současné době rover NASA Perseverance sbírá horniny pro návrat na Zemi za deset let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...