Meditace a technika mindfulness jsou v současné době oblíbenější než kdy dříve. Obě slibují, že zlepší duševní i psychický stav člověka, mají být štítem proti stresu i duševním problémům. Prokazatelně fungují, mají ale i odvrácenou stránku. Podle řady výzkumů se o problémech nedostatečně mluví, přitom se o nich ví nejméně patnáct set let.
Mindfulness je vlastně modernější variantou meditací, která zahrnuje i poznatky moderní vědy. Meditující se při ní soustředí na to, aby si uvědomovali, co vnímají, na co myslí a co cítí v právě přítomném okamžiku.
První písemné doklady o této metodě jsou staré víc než 1500 let a pocházejí z Indie. Meditační spis školy Dharmatráta, který sepsali učení buddhisté, popsal už tehdy nejen nejrůznější metody, ale také obsahoval něco, co se i dnes do značné míry ignoruje – zprávy o příznacích deprese a úzkosti, které se mohou po meditaci objevit. Podrobně popsal anomálie spojené s epizodami psychózy, disociace a pocit, že svět není opravdový.
Běžné škodlivé účinky
Experimentální psycholog Miguel Farias se právě těmto negativním dopadům meditací a minfulness věnuje a popsal je v přehledovém článku. Podle něj věda přinesla v poslední dekádě spoustu nových informací v této oblasti, které prokázaly, že výše popsané nežádoucí účinky nejsou vůbec vzácné.
Farias uvádí rovnou několik seriózních výzkumů, jež takové problémy popisují a kvantifikují. Například studie z roku 2022 na vzorku 953 pravidelně meditujících v USA ukázala, že více než deset procent z nich zažilo nežádoucí účinky, které měly významný negativní dopad na jejich každodenní život a trvaly nejméně měsíc.
Metastudie z roku 2020, která analyzovala veškerý známý výzkum na toto téma, zase popsala nejčastější nežádoucí účinky meditací: jsou jimi úzkosti a deprese. Po nich následují psychotické nebo bludné příznaky, disociace nebo depersonalizace a strach nebo hrůza. Výzkum také zjistil, že nežádoucí účinky se mohou vyskytnout u lidí bez předchozích problémů s duševním zdravím, u těch, kteří se meditaci věnovali jen mírně, a mohou vést k dlouhodobým příznakům.
Vůbec nejrozsáhlejší byl výzkum, který otestoval asi osm tisíc dětí ve věku 11 až 14 let na 84 školách ve Velké Británii. Jeho výsledky ukázaly, že praxe mindfulness nedokázala zlepšit duševní pohodu dětí ve srovnání s kontrolní skupinou, a dokonce mohla mít škodlivé účinky na ty, kterým hrozily problémy s duševním zdravím.
Problém je v tom, že většina meditujících o těchto potenciálních dopadech neví, mohou být tedy nečekanými důsledky zaskočení a o to horší pak mohou být konsekvence.
Poznatky a peníze
Farias zdůraznil, že tyto problémy nejsou neznámé. Jako první na ně upozornil známý psycholog Arnold Lazarus již roku 1976. Ten varoval, že meditace, pokud ji provozuje kdokoliv bez ohledu na své duševní dispozice, může vyvolat „vážné psychiatrické problémy, jako jsou deprese, emocionální nestabilita, a dokonce schizofrenní dekompenzace“.
Farias nepopírá, že mindfulness může být prospěšná meditační technika. Důkazů o pozitivech je spousta a jsou kvalitní. Těm, kdo mindfulness vyučují, ale psycholog vyčítá, že jen zřídkakdy varují lidi před možnými nežádoucími účinky. Proč? Psycholog podezírá snahu o zisk. Jen v USA má byznys s touto meditací hodnotu 2,2 miliardy dolarů.
Podle svědectví některých osobností přímo spojených s tímto hnutím jsou si jeho čelní představitelé poznatků dobře vědomí. Například Jon Kabat-Zinn, klíčová postava hnutí mindfulness, jehož knihy vycházejí i v češtině, v rozhovoru pro Guardian v roce 2017 přiznal, že „devadesát procent výzkumu pozitivních dopadů je podřadných“, připomíná Miguel Farias.
Etické důsledky
Je etické prodávat aplikace pro všímavost, učit lidi meditačním kurzům, nebo dokonce používat všímavost v klinické praxi, aniž by byly zmíněny její nežádoucí účinky? ptá se Farias. „Vzhledem k důkazům o tom, jak rozmanité a časté tyto účinky jsou, by odpověď měla znít ne,“ odpovídá si.
Výzkumy o tom, jak bezpečně praktikovat meditaci, začaly teprve nedávno, což znamená, že zatím neexistují jasné rady, které by bylo možné lidem dát. Širší problém spočívá v tom, že meditace se zabývá neobvyklými stavy vědomí a my nemáme psychologické teorie mysli, které by nám pomohly tyto stavy pochopit.
Existují však zdroje, které mohou lidé využít, aby se o těchto nepříznivých účincích dozvěděli. Patří mezi ně webové stránky vytvořené meditujícími, kteří zažili závažné nežádoucí účinky, a akademické příručky, které mají tomuto tématu věnované části.
„Pokud má být meditace používána jako nástroj pro zlepšení pohody nebo jako terapeutický nástroj, je prozatím třeba informovat veřejnost o jejím potenciálním škodlivém účinku,“ dodává psycholog, který na toto téma napsal i knihu Buddhova pilulka.
