Meteorolog Karas: Atmosféra chrání Zemi i před nebezpečím z mrazivého vesmíru

Věda se dozvídá stále více o tom, jak dobře je naše planeta chráněná před hrozbami z kosmu. Atmosféra ji brání nejen před mrazem, ale dokonce i před tělesy, která by mohla zničit život na Zemi.

Kosmický prostor je neuvěřitelně prázdný. Obsahuje ale obrovské množství prachových a elementárních částic a plynů. Najdeme v něm nespočet magnetických polí a elektromagnetického záření. Zatímco Zemi ohřívají sluneční paprsky, které na ni dopadají, vesmír v podstatě žádnou teplotu nemá. Teplotu ve vesmíru můžeme měřit až ve chvíli, kdy se v něm objeví nějaký předmět.

Například vesmírná stanice, která je vystavena slunečnímu záření, se ohřeje až na 260 °C. V zemském stínu se ale vše ochladí na -170 °C. Astronauti jsou tak na svých cestách do kosmu vystaveni obrovským změnám teploty a jejich skafandr je musí umět zahřát i ochladit.

Předmět umístěný do vesmíru absorbuje a zároveň vyzařuje fotony. Pokud jich přijímá víc, než vyzáří, ohřívá se. Pokud jich víc vyzáří, než přijme, ochlazuje se. Ve chvíli, kdy se už z předmětu teoreticky nedá uvolnit žádná energie, se dostaneme do bodu, kterému říkáme absolutní nula. V přepočtu odpovídá teplotě mínus 273,15 °C a prakticky ji nemůžeme nikdy dosáhnout.

Meteorit nad Čeljabinskem
Zdroj: EPA/VYACHESLAV NIKULIN/ISIFA

Čím víc se ve sluneční soustavě vzdalujeme od Slunce, tím je teplota objektů nižší. Země je od Slunce vzdálena 149 600 000 kilometrů, Pluto téměř šest miliard kilometrů, a teplota tam tak může klesnout až na -240 °C. Vesmírná mračna v naší galaxii tvořená prachem, elementárními částicemi a plyny mají teplotu přibližně -260 °C.

Ochranný štít Země

Naše planeta je před negativními vlivy vesmíru chráněná lépe, než si odborníci ještě před několika lety mysleli. Výzkum amerických vědců se zaměřil na meteority, které se čas od času dostanou až do blízkosti Země.

Vědci věděli, že kosmické balvany při průletu atmosférou vybuchují. Proč, to ale nebylo jasné. Snažili se proto podrobně prozkoumat situaci z 15. února roku 2013, kdy nad ruským Čeljabinskem zazářil velmi jasný meteor. Po výbuchu tělesa byly později nalezeny jednotlivé části kamene. Ten největší vážil víc než 570 kilogramů.

obrázek
Zdroj: ČT24

Na letící kámen působí na jeho přední stranu obrovský tlak, zatím co na zadní straně je tlak minimální. Prakticky tam panuje vakuum. Mezi přední a zadní stranou kosmického kamene tak nastává velký tlakový gradient, a když si vzduch pod velkým tlakem najde cestu dovnitř kamene, roztrhne meteorit na kusy. Na Zemi tak nakonec nedopadne velký balvan o hmotnosti několika tisíc kilogramů, ale jenom menší úlomky, které v konečném výsledku nejsou pro Zemi tak devastující. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
před 13 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
včera v 12:25

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
včera v 10:31

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.