Meteorologický čas je jako skryté lepidlo, které spojuje svět

Změna času ovlivňuje celou řadu oblastí lidského konání. Včetně práce meteorologů. A to přesto, že „jejich čas“ tyto posuny ignoruje.

V noci na neděli se opět posunul čas – od středoevropského letního (nebo též východoevropského) se vrátil k času středoevropskému. Dopady podzimního posunu jsou pro většinu obyvatel méně problematické než při jarním – jednak je noc na neděli o hodinu delší, jednak tentokrát následuje ještě sváteční pondělí, takže zpravidla nabízí lepší možnost adaptace.

Změna času se ale samozřejmě dotýká i různých odvětví hospodářství, především dopravy. A bohaté zkušenosti s různými časy, časovými zónami nebo formáty času má také meteorologie.

Pro předpověď počasí je totiž nezbytně nutná mezinárodní výměna dat. Počasí je koneckonců globální fenomén. Bylo by ale neuvěřitelně časově náročné, a navíc zatížené vysokým rizikem chyb, kdyby se jednotlivé údaje o pozorování počasí (pozemní data měřená na meteorologických stanicích, radarová data, výstupy radiosond nesených meteorologickými balony anebo družicová pozorování) určené pro mezinárodní výměnu ukládaly do databází v příslušném místním čase. Příjemce a uživatel dat by pak musel pokaždé vzít v úvahu časové pásmo pozorování a uvědomit si regionální zvláštnosti – zejména výše zmiňovaný letní čas.

Meteorologický čas

Z těchto důvodů se proto při globální výměně meteorologických dat používá 24hodinový formát a jednotná časová reference. Vědci se rozhodli pro použití Greenwichského středního času (Greenwich Mean Time, zkratka GMT).

Tento čas je měřený v Královské observatoři v anglickém Greenwichi pomocí sekundového kyvadla. V roce 1972 byl ale nahrazen Koordinovaným světovým časem (Universal Time Coordinated neboli UTC). Stejně jako GMT je i UTC založen na takzvaném hlavním poledníku, tedy zeměpisné délce poledníku, který prochází londýnskou čtvrtí Greenwich.

UTC je už měřený moderněji než kyvadlem – pomocí atomových hodin, a proto je nezávislý na rychlosti rotace Země. Mimochodem jiný výraz pro UTC je taky „Z-time“, který někteří mohou znát i z vojenského prostředí.

Každé globální datové hodnotě je připojen jednoznačný údaj o času jejího pořízení a tento čas lze v případě potřeby bez větších potíží převést na konkrétní místní čas – samozřejmě s přihlédnutím k časovému rozdílu vůči UTC.

Další zásadní výhodou je, že čas UTC nemá letní variantu. Odpadá problém duplicitní nebo chybějící hodiny při změnách času a časové řady tak lze udržovat bez příslušných mezer. Při přepočtu na UTC je ale samozřejmě nutné počítat s letním časem, takže pro Česko je od konce října do konce března odchylka +1 hodina k UTC, ale ve zbývající části roku +2 hodiny.

Skryté důsledky

Tato časová konvence nicméně neplatí pouze pro vlastní pozorování počasí, ale i pro celou řadu meteorologických produktů. Analýzy pozemních pozorování nebo i vstupní data modelů počasí jsou založena na jednotných časech UTC, často se vážou především na termíny 0, 6, 12 a 18 hodin UTC.

To se projevuje například i v relacích o počasí, které se vysílají v televizích, včetně ČT24. Údaje o teplotě a tlaku vzduchu, které se pravidelně uvádí před 18. hodinou na ČT24, byly do soboty z času 14:00, od neděle pak jsou z termínu 13:00. A rovněž výpočet modelů je spouštěn v časech podle UTC. To znamená, že například u regionálního modelu Aladin počítaného v Českém hydrometeorologickém ústavu jsou během letního času nové výstupy k dispozici zpravidla kolem 6., 12., 18. a 24. hodiny, od neděle při platnosti středoevropského času ale jsou dostupné o hodinu občanského času dříve.

A to samé platí i pro jakékoliv jiné modely. Což mimochodem znamená, že v režimu standardních časů služeb, které začínají často kolem šesté až sedmé hodiny, mají meteorologové při platnosti středoevropského času k dispozici nejčerstvější výpočty modelů o hodinu dříve než v letním čase, a tedy i více času na promyšlení předpovědí, které vydávají – časy jejich vydávání se totiž neřídí UTC, ale občanským časem podle hodinek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
10:15Aktualizovánopřed 36 mminutami

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 4 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 12 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
včera v 16:30

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
včera v 14:40

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
včera v 14:30

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
včera v 12:17

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.