Metr sněhu za den. Sněhové rekordy v Česku i ve světě ukazují sílu živlu

První zimní měsíc, prosinec, je už sice z poloviny za námi, ale počasí zimu zatím moc nepřipomíná. Teploty jsou vesměs nadprůměrné a sněhu je velmi málo. A to nejen v nížinách, kde jsme si na to v posledních letech zvykli, ale i na horách, kde leží maximálně pár centimetrů sněhu. A do Vánoc se to s největší pravděpodobností už významně nezmění. V minulosti jsme ale zažili prosince podstatně bohatší na sníh. A nemusíme chodit až do tak vzdálené historie.

Na sníh bohatý prosinec přišel před deseti lety, v roce 2010, kdy jsme zažili téměř kalamitní situace na většině území Česka, výjimkou nebylo ani 10 až 20 centimetrů nového sněhu za den – a to včetně Prahy. Na sníh bohatá byla celá zima 2009/2010, kdy zejména v lednu napadlo velké množství sněhu i v nížinách – a vydržel až do konce února:

Z posledních dvaceti zim ale u nás z pohledu sněhu jednoznačně dominuje ta z přelomu let 2005/2006. Dala by se označit doslova za onu pověstnou „ladovskou“, což platilo hlavně pro polohy nad 500 metrů. V této zimě se vyskytla mimořádně zajímavá situace v posledních dnech roku 2005, kdy východ Česka zasáhla tlaková níže postupující z Jadranu. S ní dorazilo velmi intenzivní trvalé sněžení, kdy napadlo až 50 centimetrů za 24 hodin.

Sněžení tehdy naprosto paralyzovalo dopravu, v Ostravě někteří řidiči raději vyrazili se sněhovými řetězy. Reakce na tuto kalamitu se odrazila i v kultuře, slavnou písničkou „Ladovská zima“ ji zdokumentoval Jaromír Nohavica.

A na jaře 2006 pak prudké tání velkého množství sněhu způsobilo významné a poměrně ničivé jarní povodně. 

Zimy naší minulosti

Z dalších zim pak určitě stojí za připomenutí jedna z nejstudenějších zim posledního půlstoletí 1995/1996, která taky přinesla dlouhotrvající sněhovou pokrývku. Na Labské boudě naměřili za celou sezonu rekordní sumu nového sněhu – dnes těžko uvěřitelných 896 centimetrů.

Dříve narozeným určitě utkvěla v paměti třeba i zima 1986/1987. Na mnoha stanicích v Česku se však do tabulek rekordů zapsala naprosto výjimečně zima 1969/1970 – ať už vůbec nejvyšší výškou sněhové pokrývky, nebo i množstvím sněhu, které za sezonu napadlo.

Na konci této zimy tak třeba v Liberci leželo rekordních 97 centimetrů (7. března), i na pražské Ruzyni 57 centimetrů (6. března). A třeba na pražském Karlově i v brněnských Tuřanech naměřili nejvyšší sezonní úhrn nového sněhu (tedy nasčítané přírůstky sněhové pokrývky za všechny dny) – 120, respektive 160 centimetrů.

Metr sněhu za den

Na horách bývá situace v některých sezonách docela odlišná od nížin. Díky nižším teplotám totiž při srážkově nadprůměrných měsících sněhu postupně přibývá, zatímco dole v údolích často prší anebo sníh často roztaje. Příkladem budiž zima 2018/2019, která přinesla na hřebeny Krkonoš nejvíc sněhu od roku 2005. V tomto roce byl zaznamenán rekord v Krkonoších, 15. března 2005 naměřili na Labské boudě 345 centimetrů.

To ale není absolutně nejvyšší změřená hodnota na území České republiky. Ty najdeme v datech z Lysé hory v Beskydech – u 8. a 9. března 1911 najdeme údaj 491 centimetrů. Mimochodem, Lysá hora drží i rekord v množství sněhu za jediný den – 16. dubna 1916 tam napadlo 108 centimetrů.

Světové rekordy

Tento český rekord ale poněkud vybledne, když nahlédneme do světa. V městečku Capracotta, které leží v italských Apeninách v centrální části Itálie, napadlo 5. března 2015 za pouhých 18 hodin téměř neuvěřitelných 256 centimetrů sněhu. To znamená v průměru téměř 15 centimetrů za hodinu. To je zřejmě i světový rekord v množství sněhu za jeden den.

Apeniny jsou přitom mamutími přívaly sněhu poměrně známé – díky vysoké nadmořské výšce je tam v zimním období teplota pod nulou a Středomoří v okolí zajišťuje dostatek vlhkosti, což spolu s návětrným efektem vytváří příhodné podmínky pro tyto výjimečné sněhové epizody.

Absolutní rekordy výšky sněhové pokrývky pak drží stanice Mt. Ibuki v Japonských Alpách na ostrově Honšú – 14. února 1927 tam leželo těžko představitelných 1182 centimetrů sněhu – ano, téměř 12 metrů. Mimochodem jde o oblast, kterou vede proslulá turistická silnice, která je i během nejtvrdší zimy udržována – cesta v mnohametrovém kaňonu ve sněhu je pak jedinečným zážitkem.

Japonská silnice
Zdroj: ČTK

A na závěr ještě jedno ohromující číslo: 3110 centimetrů, to je suma sněhu, která napadla od 19. února 1971 do 18. února 1972 na hoře Rainier na západě USA ve státě Washington.

Zajímavých čísel týkajících se sněhu by samozřejmě bylo možné uvést ještě velké množství. Je ale vhodné podotknout, že měření těchto extrémních hodnot sněhu představuje značnou výzvu pro pozorovatele v daných oblastech. Ti se totiž kromě mohutné vrstvy sněhu musejí často potýkat i se silným větrem, který měření sněhu značně komplikuje. I to je důvodem, proč některá čísla občas budí pochybnosti o jejich správnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...