Mezinárodní ústav pro jaderný výzkum v Rusku vznikl před 65 lety, pracují v něm i čeští vědci

Nahrávám video

Jedno ze tří největších vědeckých center světa - Spojený ústav jaderných výzkumů v ruské Dubně (SÚJV) - slaví 65 let existence. Mezi zakládající země patřilo i Československo. Čeští experti pracují v instituci i v současnosti. Budou se například podílet na spuštění nového urychlovače částic.

To, jak vypadal vesmír na svém úplném počátku či odkud se bere hmotnost částic, vědci zatím nevědí. Pomoci v bádání jim v tomto ohledu mohou urychlovače částic. Ten v Rusku má být v provozu do dvou let.  

„Snažíme se co nejvíce přiblížit velkému třesku, to znamená momentu, kdy podle představy fyziků vznikl celý vesmír,“ uvedl vědec Vladislav Benda, který 27 let pracoval ve švýcarském CERNU a nyní je jedním z Čechů, kteří v ruské Dubně spouštějí konkurenční projekt. „Principiálně to je věc podobná. Ten v CERNU je samozřejmě nákladnější, složitější, ale princip je víceméně stejný,“ dodal Benda. 

Na novém urychlovači se podílí všech 18 členských zemí Spojeného ústavu jaderných výzkumů. Mezi ty zakládající patřilo v roce 1956 i Československo.

suvj.jpg
Zdroj: ČT24

„To, čeho si ceníme nejvíc, jsou naši pracovníci. Za posledních deset let u nás na vědeckých projektech pracovalo několik tisíc mladých talentovaných lidí,“ tvrdí ředitel SÚJV Grigorij Vladimirovič Trubnikov.

Ústav má přibližně čtyři a půl tisíce zaměstnanců - mezi nimi je zhruba 1200 vědeckých pracovníků a dva tisíce inženýrů a techniků. Své zastoupení má i Česko. „Máme tam asi třicet pracovníků, kteří tam žijí se svými rodinami,“ uvedl český velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka. 

Český přínos

Rozpočet instituce, kterou tvoří sedm laboratoří, je zhruba pět miliard korun ročně, Česko posílá asi 130 milionů. „Loni jsme dosáhli na návratnost. Je to výjimečný rok, to se neopakuje. 125 procent příspěvku, který jsme dali, se nám vrátilo v zakázkách českým firmám,“ uvedl Ivan Štekl, vedoucí Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze. 

V minulosti čeští vědci v Dubně pomohli vynalézt způsob regenerace buněk po zásahu radiací nebo objevit několik nových prvků. Teď jejich pokračovatelé mimo jiné budují obří teleskop na dně bajkalského jezera. S jeho pomocí budou moci třeba zjistit, jak vypadá sluneční jádro. 

  • Jedná se o mezinárodní organizaci, která se zabývá experimentálním a teoretickým výzkumem v oboru jaderné a částicové fyziky. Sídlí v Dubně u Moskvy.
  • Ústav byl založen 26. 3. 1956, tedy dva roky poté, co u Ženevy vznikl CERN.
  • V SÚJV působila řada významných fyziků, mimo jiné nositel Nobelovy ceny za fyziku I. M. Frank nebo italský teoretický fyzik Bruno Pontecorvo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 18 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...