Mikrobi v moři i v půdě se učí, jak se živit plasty. Na znečištěných místech je evoluce nejrychlejší

Plasty se hromadí na stále větší části planety. Ukazuje se, že to má dopady i na živé organismy - začínají se tomuto stavu přizpůsobovat. Biologové zjistili, že se mikrobi v oceánech i v půdě po celém světě rychle vyvíjejí tak, aby plasty dokázali strávit. Autoři studie tvrdí, že jejich závěry představují jasný a měřitelný důkaz o tom, jak znečištění plasty dosáhlo až do mikroskopického světa.

Studie, která vyšla v odborném časopise Microbial Biology, se poprvé ve velkém měřítku zabývá potenciálem mikrobů rozkládat plasty, a to na základě vyhodnocení vzorků DNA z životního prostředí a také ze souboru dat enzymů, které věda už dříve prozkoumala. Vědci v tomto souboru našli víc než 30 tisíc enzymů s potenciálem rozkládat deset různých typů plastů.

Ještě zajímavější zjištění je, že typ a množství enzymů koreluje s tím, jak velké je znečištění plasty na jednotlivých místech. Jde o zatím neprokázanou teorii, ale podle autorů je velmi pravděpodobné, že právě silné znečištění způsobuje evoluci těchto mikroskopických organismů.

„Našli jsme několik důkazů, které potvrzují skutečnost, že globální potenciál mikrobiomu pro rozklad plastů silně odpovídá tomu, jak moc je životní prostředí znečištěné umělými hmotami - což je významným důkazem toho, jak životní prostředí reaguje na tlak, který na něj vyvíjíme,“ řekl deníku The Guardian spoluautor studie Aleksej Železniak, profesor na Chalmersově technické univerzitě ve Švédsku.

Podle studie byl vyšší počet enzymů zjištěn v hlubších vrstvách oceánu, kde je také větší množství plastů. Na pevnině zase vědci zjistili, že je zde více enzymů, které mohou rozkládat plasty s ftalátovými přísadami, jež se častěji vyskytují v půdě než v oceánech.

„Nečekali jsme, že najdeme tak velké množství enzymů napříč tolika různými mikroby a environmentálními prostředími,“ uvedl Jan Zrimec, hlavní autor studie a profesor na Chalmers University of Technology. „Jde o překvapivý objev, který hodně dobře ukazuje, jak velký je rozsah tohoto problému.“

Výzkum také naznačuje některá pozitiva: protože se mikroorganismy naučily velmi rychle a dost účinně rozkládat plasty, mohla by věda jejich schopnosti využít pro rozklad a recyklaci umělých hmot. To by mohlo pomoci vyřešit stále větší problém s tím, že naše civilizace se tohoto odpadu zatím nedokáže smysluplně zbavovat.

Historie plastů a mikrobů

Vědci poprvé objevili mikroby trávící plasty v Japonsku v roce 2016. V roce 2018 výzkumníci analyzovali strukturu tohoto přírodního enzymu, a přitom náhodou vytvořili superenzym, který rozkládá plast během několika dní.

V roce 2020 se vědcům podařilo vytvořit mutantní enzym, který dokáže rozložit plastové lahve během několika hodin, což je výrazné zlepšení ve srovnání s přibližně 450 lety, které to normálně trvá, než se plastové lahve rozloží samy.

„Přestože rozmanitost mikrobiálních společenstev je stále neprozkoumaná, degradace plastů mikroorganismy má velký potenciál pro revoluční změnu v nakládání s globálním plastovým odpadem,“ uzavírá studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

ŽivěVe Strážnici překonaly teploty 40 stupňů, padl moravský rekord

Meteorologové očekávají, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta. Na Moravě vědci předpokládali místy překročení hranice čtyřiceti stupňů Celsia, tato hranice byla pokořena už před druhou hodinou odpoledne.
10:15Aktualizovánopřed 30 mminutami

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 33 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 8 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 22 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
včera v 14:40

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
včera v 14:30

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
včera v 12:17

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.