Mikroplasty, odolné bakterie nebo život v armádě. Akademie věd ocenila špičkový český výzkum

Nahrávám video

Vědci a vědkyně, kteří zkoumají geny přispívající k antibiotické rezistenci, motýlí společenstva i možnosti úpravy vody letos získali Prémii Otto Wichterleho. Akademie věd ČR (AV) ocenila 25 lidí. Prémii 330 tisíc korun převzali od předsedkyně AV Evy Zažímalové v pražské Lannově vile.

Vynikajících výzkumných výsledků podle akademie dosáhla Lenka Čermáková z Ústavu pro hydrodynamiku AV. Laureátka zkoumá možnosti zlepšení technologií úpravy vody.

„Je mimo jiné spoluautorkou celosvětově první vědecké práce, která se zabývá výskytem mikroplastových částic v surové a upravené vodě v úpravnách vody,“ uvedla AV. Čermáková se svým týmem nyní pracuje na projektu, který řeší odstraňování perfluorovaných organických látek z vody při její úpravě na pitnou.

Boj proti bakteriím

Takzvané DNA transpozony studuje biochemik Dalibor Košek. Jde o mobilní genetické elementy přítomné v genomu téměř všech organismů. Mimo jiné se podílejí na vzniku a šíření odolnosti bakterií vůči antibiotikům. Košek podle AV významně přispěl k objasnění řady otázek a je expert na řešení molekulárních mechanismů zapojených do rekombinace DNA. Popsal i mobilizační systém, který může mít v budoucnu využití v genetické medicíně. Košek pracuje ve Fyziologickém ústavu AV.

Z pohledu ekologie, evoluční biologie i biogeografie zkoumá motýly Alena Sucháčková z Biologického centra AV. „Vyniká excelentní znalostí moderních molekulárních metod, zvládá pokročilé statistické modelování a kromě hluboké znalosti studovaných organismů prokazuje i houževnatost při náročném terénním výzkumu,“ odůvodnila její ocenění AV.

Bioložka absolvovala řadu expedic do jihovýchodní Evropy. Nyní studuje biogeografii motýlů na severní polokouli. „Dokázala například, že mnozí z těchto motýlů vděčí za rozsáhlé rozšíření své historické vazbě na zaniklý biom tzv. mamutí stepi,“ sdělila AV.

Jak se žilo v armádě

Každodenností profesionálních vojáků po roce 1948 i tématem základní vojenské služby se zabývá historik Jiří Hlaváček. Akademie vyzdvihla, že Hlaváček vedle běžných historických metod využívá přístupy z kulturní a sociální antropologie. Hlaváček pracuje v Ústavu pro soudobé dějiny AV, je také pedagog a popularizátor historie. Nyní spolupracuje na mezioborovém výzkumu doby covidové a postcovidové.

Prémii letos získala i Eva Krulichová ze Sociologického ústavu AV. Zkoumá témata, jako jsou obavy z kriminality, pocit bezpečí, postoje veřejnosti k trestání nebo důvěra občanů v trestní spravedlnost. Nyní je hlavní řešitelkou projektu, který má za cíl přispět k vyšší efektivitě jednání s klienty Probační a mediační služby a Vězeňské služby ČR.

AV ČR uděluje prémii, rozdělenou na tři roky, vědcům a vědkyním do 35 let, kteří mají špičkové výsledky ve svých oborech. Nese jméno profesora Otto Wichterleho – českého chemika, proslulého hlavně objevy, které vedly ke zdokonalení a rozšíření měkkých kontaktních čoček. Po listopadu 1989 Wichterle stanul v čele Československé akademie věd.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 22 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...