Mongolskou plošinu čeká oteplování a vysychání. Hrozí začarovaný kruh, ukazuje výzkum

V současné době polovyprahlá mongolská náhorní plošina se může brzy stát zcela pustou – podobně mrtvou jako třeba pouště na americkém jihozápadě. Experti varují, že tomuto regionu hrozí „začarovaný kruh“. Vedra zhoršují vysychání půdy, a tím v důsledku vytvářejí další vlny veder.

Před tímto pravděpodobným scénářem varovala v odborném časopise Science mezinárodní skupina klimatologů. Z jejich výzkumu vyplývá, že se vlny veder a sucha v Mongolsku v poslední době stupňují. A to má znepokojivé důsledky pro budoucnost.

Vědci vycházeli z údajů získaných z letokruhů stromů. Tímto způsobem, který nabízí pohled na regionální podnebí v době před moderními meteorologickými záznamy, spočítali údaje o teplotě a vlhkosti půdy. Ty naznačují, že poslední roky rekordních vysokých teplot a sucha nemají v Mongolsku za více než 250 let obdoby.

Podle závěrů studie jsou vysoké teploty v regionu urychlovány vysycháním půdy a společně tyto změny dále zvyšují úbytek půdní vlhkosti. „Důsledkem je více veder, což znamená více ztrát vody v půdě, což znamená více vln veder. Kde by to mohlo skončit, to nedokážeme říci,“ uvedli autoři studie.

Když je půda vlhká, odpařováním vody se ochlazuje vzduch na jejím povrchu. Pokud už ale půda nemá dostatek vlhkosti k odpařování, teplo se přenáší přímo do vzduchu.

Klimatologové uvádějí, že za posledních 250 let se tento problém v Mongolsku vyskytoval jen během poslední dekády. Současně upozorňují, že řada nedávných vln veder v Evropě a Severní Americe odhalila souvislost mezi teplotou vzduchu u povrchu země a půdní vlhkostí.

Vědci proto odhadují, že dochází ke změně. „Polosuché klima v této oblasti vstoupilo do nového stavu, v němž půdní vlhkost již nesnižuje anomálně vysokou teplotu vzduchu,“ domnívají se. 

Mongolsko se už mění

Vědci mají pro tato zjištění oporu nejen v modelech a letokruzích, ale také v reálném pozorování změn, k nimž na Mongolské plošině dochází. Například jezera tam už zaznamenala rychlý a výrazný pokles hladiny. Od roku 2014 vědci z Číny sledovali pokles počtu jezer větších než jeden kilometr čtvereční o 26 procent, přičemž u největších jezer v regionu došlo k výraznějšímu průměrnému zmenšení rozlohy.

„Teď ale vidíme, že nemizí jen velké vodní plochy,“ uvedl jeden z autorů studie, jihokorejský klimatolog Jee-Hoon Jeong. „Voda v půdě také mizí,“ dodává. To podle něj může být pro zdejší ekosystém likvidační.

Trávy a keře nemají dostatek vlhkosti, takže nerostou. A vegetace je zase kriticky důležitá pro velké býložravce, jako jsou divoké ovce, antilopy nebo velbloudi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 58 mminutami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 15 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 16 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 17 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 19 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.