Mořská vedra ztišila písně velryb, ukázala studie

Když oceány zasáhnou vlny veder, písně plejtváků se stávají nejen vzácnějšími, ale také tiššími. Vědci se obávají, že s oteplujícím se světem se stanou oceány mnohem prázdnějším místem.

Před 120 lety lidé poprvé začali naslouchat zvukům oceánů. Do té doby vnímali jen šumění vln, křik mořských ptáků nebo skřípění lodí na hladině – samotné moře a jeho obyvatele ale vnímali jako tiché až němé. Jenže pak ponořili pod hladinu první hydrofon a zaslechli, jaký koncert se vlastně vodou nese.

Významným nástrojem v tomto koncertu oceánů jsou kytovci. Jejich písně se nesou na celé desítky kilometrů, pronikají stovky metrů pod hladinu a obsahují nejen informace, ale pro lidské posluchače i zvláštní emoce. Jenže podle nových výzkumů zní tyto hlasy velryb stále slaběji.

Vědci z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) pro nový výzkum využili právě hydrofony, přístroje určené pro naslouchání zvukům pod hladinou. Jenže mnohem lepší než ty, jimiž roku 1901 zaslechli moře poprvé. Ty moderní jde totiž nastavit tak, aby zaznamenávaly jen určitý druh zvuků, v tomto případě hlasy velryb.

Zajímalo je, jak velrybí hlasy reagují na změny, které přináší pod hladinu člověk. Strávili tím bezmála šest let, zaznamenávali a analyzovali písně kytovců od břehů Kalifornie. Měli obrovské štěstí: náhodou jejich výzkum začal v červenci roku 2015, tedy v době, kdy zkoumanou oblast zasáhla silná vlna mořského vedra, do té doby nejsilnější, jakou meteorologové v tomto regionu zaznamenali.

Písně různých druhů

Výsledky nebyly vůbec jednoznačné. Ukázalo se, že různé druhy velryb reagují na změnu podmínek po svém. Například keporkačí písně se moc nezměnily, zato zpěvy plejtváků velkých a myšoků se výrazně ztišily a při vlně veder byly mnohem méně časté než v jiných letech.

Podle autorů studie je to způsobené tím, že oba druhy plejtváků jsou závislé na lovu krilu, který byl oteplením vody postižený. Naopak keporkaci mají jídelníček různorodější, takže je to postihlo méně. Dalším důvodem byla podle vědců otrava – teplá voda umožnila, aby se přemnožil mořský květ, jenž do vody uvolňuje toxiny škodící celé řadě zvířecích druhů.

Jak mizela plejtvákům potrava, pomalu utichal jejich zpěv. Vědci to přirovnávají k tomu, že ani hladovým lidem není moc do zpěvu. Úbytek hlasů těchto velryb byl značný – asi čtyřicetiprocentní.

Vlna veder

Roku 2013 se začala v Beringově moři šířit oblast nadprůměrně teplé mořské vody. Do té doby něco takového vědci neznali: začali této anomálii říkat The Blob neboli Skvrna. A zatímco ji vědci studovali, ona se zvětšovala. O rok později už se oblast s vodou teplejší o čtyři stupně Celsia táhla od Mexika po Aljašku.

Skvrna zasahovala až do hloubky stovky metrů a táhla se přes třináct set kilometrů tichého oceánu. A způsobila, že se rozpadl základ potravní pyramidy, na níž mořský život stojí. Teplá voda totiž nesvědčila krilu, drobným korýšům, jimiž se velryby živí.

Během vlny veder téměř všechny ze zasažené oblasti zmizely. Zejména plejtváci marně filtrovali hektolitry vody, nezachytili žádnou potravu. A tak přestali zpívat. Neměli na to podle vědců zkrátka čas: veškerou svou energii spotřebovali na stále marnější ponory za potravou a na zpěv už jim nezbyla síla.

Tišší oceány

Autoři studie se obávají, že s tím, jak se oceány oteplují vlivem klimatické změny, se budou podmínky pro velké kytovce také zhoršovat.

Nedávná studie, která vyšla v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, zjistila, že od roku 1940 se doba trvání oceánských vln veder prodloužila na trojnásobek a také jsou tato horka průměrně o jeden stupeň Celsia větší. Někdy ale dokonce až o pět stupňů.

Vědci předpokládají, že to bude znamenat i tišší oceány, v nichž ubude zpěvu velryb. Tento předpoklad se už podařilo ověřit – stalo se to při nedávné vlně mořského horka u Nového Zélandu. Velcí kytovci se tam chovali stejně tiše jako předtím u Kalifornie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 5 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 12 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...