Musíme vyvinout kladívka, hrábě i lopatky, říká hlavní vědec mise, která vrátí člověka na Měsíc

Noah Petro je americký geolog, který se stal hlavním vědcem pro misi Artemis 3. Ta by měla přistát na Měsíci s lidskou posádkou, poprvé od roku 1972. Petro poskytl České televizi rozhovor, ve kterém popsal, proč je návrat člověka na naši přirozenou družici tak důležitý a jakou v něm hraje roli.

Proč je pro lidstvo tak důležité vrátit se zpět na Měsíc?

Částečně je to zvědavost. Odpověď na otázku, jak funguje vesmír. A teď, více než padesát let od poslední cesty lidí na Měsíc, jsme si uvědomili, že se toho o našem místě ve Sluneční soustavě musíme ještě hodně naučit. Hlavně základy toho, jak planety fungují. A na Zemi z toho můžete udělat jen část.

Rychle tak pochopíte, že musíte poslat robotické průzkumníky do všech koutů Sluneční soustavy, aby nám s tím pomohli. Ale tím, že pošleme lidi na Měsíc, máme příležitost dozvědět se mnohem více o našem místě ve Sluneční soustavě.

Ať už chceme studovat věci, které se odehrávaly před čtyřmi miliardami let, nebo věci, které se ve Sluneční soustavě odehrávají právě teď, Měsíc je tím jediným ideálním objektem, ze kterého to můžeme dělat.

Nahrávám video

Směr Měsíc

Nedávno Vás vybrali jako hlavního vědce pro misi Artemis 3. Té vůbec první, která opět přistane na Měsíci. Co byste se chtěl o Měsíci dozvědět?

Měsíc má stále tolik tajemství, které ještě neznáme, třeba jeho stáří. Pro mě je jižní pól, kde Artemis 3 přistane, velmi neobvyklá oblast Měsíce. Jsou tam místa, která jsou extrémně chladná a která nikdy neviděla sluneční světlo. Jsou tam oblasti, které mohou mít vodu nebo další nestálé látky. A Artemis 3 položí základy pro naše chápání celé této oblasti.

Následující mise, Artemis 4, 5, 6 a další se potenciálně vydají na další místa na jižním pólu. Takže Artemis 3 je naší první šancí, jak se seznámit s prostředím, do kterého se chystáme. Co mě opravdu zajímá, jsou věci, které ještě neznáme. Máme nějaká očekávání, myslíme si, jak to tam vypadá a funguje, ale vždycky nás něco překvapí.

Už program Apollo nás naučil, že jakkoli můžeme říct, že o téhle oblasti už něco víme, tak jsme vždycky narazili na nová neočekávaná překvapení. A právě na to se nejvíc těším – na věci, na které nejsme připraveni.

Jaké neobvyklé složení hornin najdeme? A jaká překvapení nás čekají?

Místa, kam se chystáme na Artemis 3, budou velmi, velmi stará, možná jedna z nejstarších míst, která kdy lidé prozkoumali. Ale my nevíme, jak stará jsou. A tak je pro mě tou nejdůležitější otázkou, jak stará jsou tato geologická prostředí, do kterých budeme průzkumníky posílat.

Jak spolupracujete anebo jak budete spolupracovat s astronauty, kteří budou trénovat výstupy na povrch Měsíce?

Geologie je velmi popisná věda. Z popisu horniny, kterou držíte v ruce, se dá vytěžit hodně informací. Takže my potřebujeme, aby si zvykli popisovat, co vidí. Jaké horniny drží v ruce. Už to bude obrovský krok kupředu. Nezáleží tolik na tom, aby věděli, co je to přesně za minerál v nějaké hornině, ale aby byli schopni identifikovat to, že tahle hornina vypadá jedinečně a já z ní vezmu vzorek.

Budeme po nich chtít, aby se na povrchu Měsíce velmi rychle rozhodovali. A tak nejdůležitější věc, kterou musíme udělat je, říct jim, proč na Měsíc letíme, proč je důležitý. A pak je vyškolit s nástroji, v technikách a pozorovacích dovednostech pro určení, které vzorky sbírat a případně které vzorky také nesbírat.

Protože víme, že jejich čas bude omezený. Víme, že nemohou přivézt každý kámen. Takže schopnost činit tato rozhodnutí bude klíčová. Také víme, že tito astronauti budou jezdit po celém světě a mluvit o tom, co dělají, a tak chceme, aby byli schopni o Měsíci mluvit způsobem, který zbytek světa nadchne pro průzkum stejně jako mě nebo vás.

Nahrávám video

Měsíční nástroje

Jak spolupracujete na vývoji nástrojů, které se budou používat na povrchu Měsíce?

To je skvělá otázka. Víme, které nástroje byly velmi úspěšné na Apollu a které nástroje naopak nefungovaly tak dobře a jaké úpravy bylo třeba udělat.

Takže NASA požádala o vývoj nástrojů různé subjekty. Velmi úzce spolupracujeme s našimi partnery v oblasti nástrojů nejen na tom, jak bude vypadat geologické kladívko, ale i na tom, jak budeme odebírat vrtné vzorky. NASA také bude vyvíjet přístroje, které zůstanou na povrchu Měsíce a budou tam dále samy pracovat.

Nehovoříme pouze o nástrojích a přístrojích jako takových. Na povrchu Měsíce budeme mít astronauty jenom omezenou dobu, takže ať už rozmisťují nějaký přístroj nebo odebírají vzorek horniny nebo vrtné jádro, potřebujeme, aby podrobně znali všechny tyto přístroje a nástroje.

Součástí vývoje není jen to, že potřebujeme kladívko, hrábě nebo lopatku, ale musíme také vědět, z čeho je vyrobené a jak. Nástroje totiž mohou potenciálně kontaminovat naše vzorky. A protože se chystáme do tohoto velmi neobvyklého prostředí na Měsíci, tak musíme vědět, jak je naše sbírání vzorků ovlivňuje. Abychom najednou nezjistili, že na Měsíci je obrovské množství třeba zinku. Ale ten zinek ve skutečnosti pochází z jednoho z našich nástrojů. Takže součást spolupráce s vědeckými týmy, které budou nástroje vyvíjet je i zajistit tyto potenciální zdroje kontaminace.

Jak se chcete poučit z výstupů na povrch z programu Apollo?

Je několik věcí, které se můžeme naučit z éry Apolla a těchto výstupů. A upřímně řečeno, jedním z nejlepších způsobů, jak to můžeme udělat, je mluvit s astronauty, kteří jsou tu stále s námi.

Jednou z věcí, které Harrison „Jack“ Schmitt dělal opravdu dobře, bylo, že hodně mluvil. Popisoval, co viděl. Vyprávěl o své práci takovým způsobem, že jste mohli sledovat a poslouchat jeho myšlenkové pochody. A tak jedna z věcí, kterou jsme se, jak doufám, od Apolla naučili, je nechat astronauty hodně mluvit a poslouchat je.

A tak se musíme naučit poslouchat a nepřerušovat je a neupozorňovat „ne, počkej, myslím, že ses spletl“. Ne, oni jsou na povrchu. Oni jsou ti, kteří vědí nejlépe o tom, co se děje. A tak je vyslechněte, naslouchejte jim a teprve poté něco řekněte. Při prvním výstupu jste řekli tohle a teď při druhém toto. Co se změnilo? Co je jinak a jak máme rozumět tomu, že by něco mohlo být jednou jinak než podruhé?

Takže si myslím, že nejdůležitější věcí, kterou se můžeme naučit z éry Apolla je opět to, jaké druhy pozorování může člen posádky provádět. Jak jim naslouchat a pak na to reagovat, protože s Artemis 3 budeme mít na Měsíci čtyři výstupy. Budeme mít příležitost po prvním výstupu říct, možná zkusíme něco jiného při tom třetím, abychom se dozvěděli více o něčem, co jste pozorovali při prvním nebo druhém výstupu.

A tak si ponecháme trochu té flexibility při plánování, abychom mohli říct, hej, na toto jste narazili při prvním výstupu a tady to tedy uděláme teď jinak. To by mohlo být velmi cenné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...