Muži, kteří se jako první prošli po Měsíci. Armstronga i Aldrina tam poslala Korejská válka

Kdo byli muži, kteří jako první v dějinách chodili po měsíčním povrchu? Stát se v šedesátých letech dvacátého století astronautem bylo nesmírně náročné. Šanci měli jen nejlepší z nejlepších a museli mít reálnou zkušenost s válkou.

Posádka Apolla 11, která se jako první prošla po Měsíci, tam původně vůbec letět neměla. Nahradila kolegy, kteří tragicky zahynuli. Členové obou misí se přitom znali, někteří byli dokonce velmi dobrými přáteli – a sousedy.

Dva požáry

Jedním z původních astronautů byl Edward Higgins White, první americký astronaut, který uskutečnil výstup do vesmíru. Velmi intenzivně se přátelil s Neilem Armstrongem.

Když se přistěhovali do Houstonu, koupili si Armstrongovi a Whiteovi jeden pozemek, rozdělili jej napůl a postavili si na svých dílech domy. Brzy ráno 24. dubna 1964 vypukl v domě Armstrongů požár zaviněný vadnou elektroinstalací. Janet Armstrongová vzpomínala, jak Ed White jediným skokem překonal dvoumetrový plot, který oba pozemky dělil, a okamžitě začal oheň hasit, zatímco Neil z hořícího domu vynášel syny Rickyho a Marka.

Zatímco tento požár oba muže sblížil, jiný požár je definitivně rozdělil – byl to oheň, který v lednu 1967 zničil Apollo 1 a připravil Eda Whitea o život. A současně udělal z Armstronga člena posádky Apolla 11.

Neil Armstrong

Právě Neill Armstrong je po Juriji Gagarinovi zřejmě nejslavnějším dobyvatelem vesmíru – stal se prvním člověkem, který vkročil na Měsíc.

Neil Armstrong
Zdroj: NASA

V podstatě to byl typický zástupce generace, která dala světu první americké astronauty. Letadla ho vždycky přitahovala, miloval je už jako malý kluk. Pilotní průkaz získal na své 16. narozeniny – tedy tak brzy, jak jen to šlo. V sedmnácti letech začal studovat na Purdueově univerzitě letecké inženýrství, tento program tehdy financovalo válečné námořnictvo.

Bylo tedy logické, že když měla vypuknout válka v Koreji, nastoupil v lednu 1949 k námořnímu letectvu. Jako poručík stíhačky sloužil od srpna 1951 na letadlové lodi Essex, odkud startoval osmasedmdesátkrát k bojovým letům. Nepřítel jeho stroj několikrát zasáhl, on se musel dvakrát zachránit padákem.

S jeho kariérou bojového pilota úzce souvisela i kariéra pilota zkušebního. Do této role se vybírali jen ti nejlepší z nejlepších. Ovládat nevyzkoušená letadla bylo nesmírně náročné a takový pilot musel mít jednak ocelové nervy, ale také výjimečné znalosti, zkušenosti i přirozený talent. Není divu, že tolik zkušebních pilotů se stalo astronauty nebo kosmonauty.

Armstrong pilotoval přes dvě stě typů letadel, vrtulníků a dalších létajících strojů, zapsal se do dějin amerického letectva zvládnutím několika hodně krizových situací. Jeho kolegové oceňovali jeho bystrost i paměť, říkalo se o něm, že „jeho mysl vstřebávala informace jako houba“.

Buzz Aldrin

Také druhý muž na Měsíci, Edwin Eugene Aldrin junior přezdívaný Buzz, se stal astronautem díky kariéře v armádě. Nejvýznamnější americkou válečnou akademii West Point absolvoval v roce 1951 se třetím nejlepším prospěchem z 745 posluchačů.

  • Počátkem 80. let 20. století si Aldrin oficiálně změnil křestní jméno na „Buzz“, které bylo původně jeho přezdívkou z dětských dob a které vzniklo zkrácením z nesprávné výslovnosti „buzzer“ (foneticky „baze“) slova „brother“ (tj. „bratr“, výslovnost „braze“), jak je vyslovovala jeho sestra.

Podobně jako Armstrong i on sloužil během války v Koreji jako bojový pilot. Měl vynikající výsledky, ve vzdušných soubojích se mu podařilo sestřelit dva nepřátelské migy. Potom sloužil na různých leteckých základnách včetně Německa.

Buzz Aldrin
Zdroj: NASA

Nebyl ale „jen“ poslušným vojákem, během doby v armádě si doplňoval vzdělání. Astronautiku vystudoval na prestižním Massachusettském technologickém institutu (MIT), což je jedna z nejlepších univerzit na světě. Aldrin studia v roce 1963 ukončil doktorátem.

Kosmičtí Blíženci

Armstrong i Aldrin se ke kosmickým letům dostali díky programu Gemini neboli Blíženci, byl totiž založený na cestě dvou astronautů do vesmíru. Aldrin v něm byl vysoce oceňován jako „intelektuál“, jeho špičkové vzdělání z něj dělalo jednoho z technicky nejzdatnějších kandidátů. Přesto nebyl Aldrin vybrán do žádné z posádek. Až po tragické smrti hlavní posádky Gemini 9 se ze záložní posádky stala hlavní a do nové záložní posádky byl vybrán konečně i Aldrin.

V kosmické lodi Gemini 12 byl druhým pilotem. Odstartoval spolu s velitelem lodě Jamesem Lovellem z floridského kosmodromu na Mysu Canaveral v listopadu 1966. Během své mise se spojili s raketou Atlas-Agena. Aldrin absolvoval výstup do vesmíru v délce 5,5 hodiny. Přistáli s kabinou lodě na vlnách oceánu po letu trvajícím 94 hodin.

Armstrong se do programu Gemini dostal díky programu testování letadel, mezi nimiž byl i „kosmoplán“ Boeing X-20 Dyna-Soar. Měl to být jakýsi jednomístný raketoplán, ale Spojené státy tuto myšlenku brzy opustily. Kosmické lety však Armstronga zaujaly a v létě 1962 se přihlásil do oddílu astronautů NASA.

Ve stejném roce Armstrongovi zemřela dcera Karen. O život ji připravila rakovina mozku. Vždy veselý a optimistický výraz, který měl Armstrong na všech fotkách, byl tehdy mnohdy jen maskou, jeho osobní život byl všechno, jen ne lehký. Přesto se o tři roky později, v únoru 1965, stal pro NASA velícím pilotem záložní posádky mise Gemini 5, jeho kolegou v posádce byl Elliot See. Let Gemini 5 úspěšně proběhl v srpnu 1965 a jeho úspěch otevřel Armstrongovi dveře dál, právě k programu Apollo.

Kde zůstal ten třetí?

Posádka Apolla 11 měla ještě jednoho člena – Michaela Collinse. Ten se, na rozdíl od svých šťastnějších kolegů, po povrchu naší přirozené družice neprošel. Musel zůstat na oběžné dráze Měsíce a jistit misi shora. 

Michael Collins
Zdroj: NASA

Přesto nakonec svou stopu na Měsici zanechal, na jeho počest je totiž pojmenován malý kráter Collins na jihozápadním okraji Moře klidu na přivrácené straně Měsíce. Nedaleko místa, kde přistála Apollo 11.

Posádka Apolla 11
Zdroj: Wikipedia.org

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 22 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...