Muži trpí alergiemi častěji než ženy. Český výzkum našel příčinu

Novorození chlapci mají v porovnání s dívkami méně buněk klíčových pro rovnováhu imunitního systému. To je pravděpodobná příčina toho, proč muži trpí častěji alergiemi už v dětském věku. Vyplývá to z výzkumu pupečníkové krve novorozenců, který provedli vědci z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Zjištění by mohlo v budoucnu pomoci se screeningem a prevencí alergií.

„Výskyt alergických onemocnění roste, a tím i zatížení socio-ekonomických a zdravotnických systémů. Proto se mnoho vědců věnuje hledání způsobu, jak rozvoj alergie předvídat a případně mu zabránit,“ sdělil spoluautor výzkumu Viktor Černý k tomu, proč se tým zaměřil na novorozence. „Je to složité, protože alergie vznikají z různých důvodů. Víme ale, že prenatální období je v tomto ohledu zásadní,“ dodal vědec.

Chlapce alergie v dětství trápí častěji než dívky. Ženy naopak alergie více postihují v dospělosti. Studie podle expertů prokázaly u chlapců v předpubertálním věku vyšší výskyt jak respiračních, kožních nebo potravinových alergií, tak i prudkých reakcí organismu po kontaktu s alergenem.

Najít odlišnost, která to způsobuje, by tak mohlo znamenat objev parametru, na jehož základě by se zvýšené riziko alergie odhalilo. Pupečníková krev je pak podle Černého obzvlášť vhodný materiál k výzkumu, neboť ji lze získat šetrně hned po narození, aniž byl zatížen krevní oběh dítěte.

Jak vzniká alergie

Autoři studie, kterou publikoval časopis Biomedicines, se zaměřili na takzvané regulační T lymfocyty. Tyto buňky jsou podle vědců zásadní k udržení rovnováhy imunitního systému. Posuzují škodlivost cizorodých látek a zároveň tlumí imunitní reakci proti těm, které vyhodnotí jako neškodné. Pokud se to ale u potenciálního alergenu nepodaří, může vzniknout alergie.

Regulační T lymfocyty se dělí na přirozené a získané, které vzniknou až po setkání s vnějšími podněty. Děti mají zpočátku získaných mnohem méně než přirozených, neboť před narozením dochází k malému kontaktu s vnějším světem. Placenta a plod na druhou stranu nejsou sterilní, a regulační buňky tak vznikají i během vyzrávání imunity těsně před porodem a po něm.

„Právě těchto klíčových buněk jsme u novorozených chlapců zaznamenali menší množství než u děvčat. Jejich imunitní systém je tedy při příchodu na svět v tomto ohledu méně vyzrálý a to je zřejmě příčinou, proč u nich v předpubertálním věku o něco častěji vznikají alergie,“ uvedl Černý.

Podle týmu by právě počet a funkčnost těchto buněk mohly být ukazateli budoucího rizika rozvoje alergie. „Nejsme ovšem ve stadiu, kdy bychom tuto metodu mohli hned začít využívat. Na to je příliš komplikovaná a žádný rychlý test k dispozici v současnosti nemáme. Snažíme se pochopit mechanismy a zpřesnit naše poznání,“ uzavřel Černý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 29 mminutami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 14 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 16 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 16 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 18 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.